Na této straně začíná článek o rostlině:
Šater stejnovrcholný - Gypsophila fastigiata [= Šater svazčitý - Gypsophila fastigiata]
Šater latnatý - Gypsophila paniculata

- 268

Roste velmi hojně u cest, na mezích, na pokrajích rybníků a na písečnatých polích zvláště po žních ve strniskách.

2. Š. stejnovrcholný (Q. fastigiata L. - obr. 434) má úplně jiný vnějšek nežli š. polní. Vyhání totiž z vytrvalého oddenku trsy přízemních, čárkovitých listů a přímé, teprve nahoře vidlanovitě rozvětvené a tamtéž lepkavými chloupky porostlé lodyhy. Květy (F), vyrůstající v krátkostopečných vidlanech,

jsou směstnány na koncích větví v hustá, složeným okolíkům podobná květenství (kytky); mají obyčejně bílé nebo bledě růžové plátky a tyčinky z květu daleko vyčnívající.

Vyskytuje se v písečnatých borech: v Čechách v okolí Bělé, Slaného, mezi Roudnicí a Terezínem; na Moravě v okolí Hodonína a Strážnice, u Sokolnice (v Brněnsku), v okolí Uher. Hradiště a j.; ve Slezsku porůznu v Těšínsku. Kvete od června do srpna.

Ve Španělích užívají kořene tohoto druhu při praní.

3. S. latnatý (G. paniculata L. — obr. 435) jest též vytrvalá bylina jako předch., má však lodyhu záhy od kořene vrcholíkovitě rozvětvenou v četné, tenké větve a větvičky. Drobounké, bílé kvítky (F), rozvíjející se v červnu a červenci, tvoří bohatou (až 1000 květů čítající) latu.

Roste zplaněle na písečnatých půdách a travnatých kopcích v jižní Moravě, na př. v okolí Břeclavi, u Rajhradu, Čejče, na Znojemsku a Uher.-Hradištsku, byv tam patrně zavlečen z Uher, kde jest všední plevelí; také na ruských stepích roste u velikém množství.

Často pěstuje se tento druh zároveň s š. skvostným (G. elegans Bieberst.) v zahrádkách, poněvadž něžné kvítky jeho hodí se výborně do kytic, zejména (sušeny jsouce) do kytic zimních.