Na této straně začíná článek o rostlině:
Řeřišnice kapucínská - Tropaeolum majus [= Lichořeřišnice větší - Tropaeolum majus]
Řeřišnice žlutá - Tropaeolum aduncum [= Lichořeřišnice - Tropaeolum aduncum]

232 -

v hořejší většinou v 3četných přeslenech sestavené; ostatně jsou listy kopinaté, pilovité a mají na řapíkách a dolejších zoubcích drobné žlázky. Květy, sestavené v konečném, latovitém květenství, jsou nejčastěji červené. Jest domovem ve Vých. Indii. Sází se někdy pro okrasu v zahrádkách; na březích Moravy u Olomouce vyskytuje se zplaněle.

Do příbuzenstva rostlin balsaminovitých patří řád rostlin řeřišnicovitých (Tropaeoleae), z nichž v květnicích zvláště oblíbeny jsou:

1. Řeřišnice¹ kapucínská neboli lichořeřišnice¹ větší (Tropaeolum² majus³ L., Kapuzinerkresse — obr. 376) - jednoletá bylina s poléhavou, lysou lodyhou a střídavými, dlouze řapíkatými, štítovitými listy, jejichž okrouhlá čepel jest k řapíku přirostlá středem své spodní strany. Na svrchní straně jsou listy poněkud ojíněné od jemné vrstvičky vosku, proto k nim voda dešťová a rosa nelne a průduchů, jež u této rostliny hlavně na svrchní straně listů se vyskytují, neucpává, tak že rostlina může stále dobře transpirovati. Řapíky mohou se otáčeti okolo jiných rostlin zastupujíce takto úponky. Dlouze stopkaté, souměrné květy vyrůstají z paždí listů. Mají 5listý kalich, jehož zadní lístek s oběma sousedními vybíhá v ostruhu, 5 nestejných, oranžových plátků kor., z nichž 3 spodní jsou uvnitř vousaté, 8 tyčinek — anať z vnějšího kruhu chybí zadní, z vnitřního přední tyčinka — a trojpouzdrý, svrchní semeník, z něhož dozrává plod poltící se ve 3 jednosemenné, houbovitě korkovité tvrdky (f).

O zúrodňování blizen pečují hlavně včely a čmeláci, kteří vyssávají z kališní ostrahy medovinu. Aby se zamezilo opylení pylem vlastním, dospívají blizny mnohem později nežli prašníky. Dozravše zaujímají prašníky postupně místo zrovna před vchodem do ostruhy, tak že hmyz musí pyl jejich nabrati si na hlavu; vypýlivše se vracejí se opět postupně na svá původní místa, anyť nitky tyčinek se ohýbají dolů. Když všecky prašníky se vypýlily, dospěje blizna a zaujme totéž místo, které zaujímaly dříve prašníky.

Byvši přivezena z Peru do Evropy v r. 1684 náleží nyní k nejrozšířenějším květinám selských zahrádek. Nezralé plody a květní poupata mají ostrou, řeřichovitou chuť, tak že je možno nakládati do octa místo kaprlat.

2. Ř. žlutá (T. aduncum⁴ Sm.) — má lodyhu i několik m dlouhou, štítovité listy zřetelně 5—7laločné a žluté koruny, jejichž 2 plátky hořejší jsou mnohem větší ostatních tří plátků dolejších; ostruha jest hákovitě prohnutá. Pochází též z Peru jako předch. a pěstuje se také, ač v míře menší, pro ozdobu.

1 ) Viz pozn. na str. 82. Polsky slove nasturcya, chorv. dragoljub. Kapucínskou se nazývá vzhledem ke kápovitým ostruhám květním.

2 ) Z řec. τρόπαιον, lat. tropaeum = vítězné znamení, trofej, vzhledem k štítovitým listům a přilbicovitým květům.

3 ) Lat. majus = větší.

4 ) Lat. aduncus = hákovitý, vzhledem k ostruze.