![]() | |
Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 2, strana 207:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
207 - Roste nejraději mezi ploty a na trávnících, v Čechách zvláště v širším okolí Pražském, v Polabí, v poříčí Ploučnice, střední Ohře a Bělé, jakož i v Plzeňsku, na Moravě v části jižní a střední, ve Slezsku v Těšínsku i Opavsku. Jméno má od Pyreneí, kde prý zvláště hojně roste. 7. K. nízký (G. pusillum1 L. — obr. 333) jest na rozdíl od předcházejících bylina jednoletá jako všecky druhy následující. Má poléhavou nebo vystoupavou, krátce pýřitou, z části žláznatou, větevnatou lodyhu a okrouhlé listy rozeklané zářezy sahajícími asi do poloviny čepele v 5 — 7 klínovitých úkrojků, které jsou na předním, širším okraji mělce rozeklány ve 3 ušty. Květy, objevující se od jara až do podzimku, spočívají po 2 na koncích bezlistých větévek (stopek), jež délku předcházejících listů nepřerůstají, a to na stopkách později dolů sehnutých. Mají pýřitý, po kraji dlouze chlupatý kalich a bledě lilákovou korunu v celém rodě nejmenší, anyť plátky její, zdéli nebo málo delší kalicha, jsou jen asi 4 mm dlouhé. Některé tyčinky (zvláště vnější, zákorunní) bývají jalové (bez prašníků). Oproti jiným druhům kakostů jsou u tohoto květy protogynické; většina druhů, zejména druhy velkokvěté mají totiž květy protandrické. Nebyly-li blizny zúrodněny pylem cizím, což vzhledem k nepatrným korunám stává se dosti často, zúrodňují se pylem květu vlastního, anyť zralé prašníky přikládají se těsně k bliznám, jež schopnosti býti zúrodněnu dosud nepozbyly. Roste hojně na polích a na rumištích. 1) Lat. pusillus = maličký. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
![]() |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |