Na této straně začíná článek o rostlině:
Proskurní lékařský - Althaea officinalis

- 196 -

Roste místy na suchých návrších, keřnatých stráních, po krajích lesův a ve světlých hájích, v Čechách zvláště ve střední části, v nížinách polabských a krajině teplicko-žatecké, na Moravě v části střední, jižní, ve Slezsku v Těšínsku i j. Květy rozvíjejí se jako u slézů až v měsících letních, hlavně v červenci a srpnu.

V zahradách pěstuje se jednoletá lav. tříměsíčná (L. trimestris L.) s velikými, krásnými květy barvy červené nebo bílé. Od předch, snadno se rozeznává, an sloupek, kolem něhož jsou sestaveny tvrdky, není nahoře špičatě zakončen, nýbrž plochý. Pochází z jižní Evropy.

Rod 3. Proskurník¹ (Althaea², Eibisch) má jako předch. lístky kalíšku (v počtu 6—9) na spodu spolu srostlé, tak že jest kalíšek 6-9klaný. Patří sem:

1. Proskurník¹ neboli prosvírník¹ lékařský, jinak ibišek³(Althaea² officinalis L., gemeiner Eibisch — obr. 318) jest všecek na lodyze i listech měkce plstnatý, tak že voda dešťová ani rosa k němu nelne a průduchů, jimiž rostlina transpiruje, nikdy neucpává. Pro rostlinu jest to zvláště proto výhodno, poněvadž rostouc nejraději na vlhkých místech přijímá kořeny mnoho vody, kterouž musí průduchy opět vypařovati. Lodyhy vyrůstají z vytrvalého, ztloustlého, rovnovážného oddenku (R) přímo, až přes 1 m vysoko a mají řapíkaté, srdčité nebo vejčité listy v dolní části lodyhy mělce 5laločné, v horní části 3laločné, po kraji nestejně vroubkované. Bílé, poněkud narůžovělé květy, objevující se teprve v červenci a srpnu, vynikají ve vijanovitých svazečkách z paždí listů a tvořívají na vrcholku lodyhy klubkatě staženou latu. Jsou téže povahy jako květy slézu, ale mají kalíšek (k₁) složený z 6-9 listenů, jež jsou dole skoro do polovice spolu srostlé. Zúrodňování blizen stává se podobně, jak bylo vyloženo u slézu (str. 192).

Roste na slaných lukách v okolí Poděbrad, Neratovic a Zaječic, jakož i v jižnější Moravě (na př. v kraji brněnském, znojemském a uhersko-hradišťském).

Obsahuje ve všech částech, hlavně však v kořeni, hojnost léčivého slizu, proto se v některých zemích pěstuje jako bylina lékárnická. Častěji sází se v za-

1 ) Od stslov. a rus. proskura, prosfora (z řec. προσφορά) = svěcený chléb, oplatek, jemuž plody okrouhlým, terčovitým tvarem svým se podobají.

2 ) Lat. althaea (u Plinia), řec. αλδαία (u Dioscorida); obsahuje kmen řec. αλδος = bolest, lék, vzhledem k léčivým vlastnostem oddenku.

3 ) Od řec. ίβίσκος, lat. hibiscus, jakž tuto bylinu již staří nazývali.