Na této straně začíná článek o rostlině:
Sléz velkokvětý - Malva alcea

- 194 -

se celkem s. planému, má však lodyhu vždy přímou, statnější, až 1½ m vysokou a lysou. Lístky vnějšího kalichu jsou široce vejčité, kdežto u s. planého jsou podlouhlé (obr. 312 k₁). Nachové nebo lilákové plátky korunní jsou srdčité, jen .mělce vykrojené a tmavěji proužkované.

Pěstuje se někdy ve květných zahrádkách a odtud časem zplaňuje. Kvete asi v týž čas jako předch. Pochází z jižní Evropy.

5. S. velkokvětý (M. alcea¹ L. — obr. 314) vyhání z vytrvalého oddenku statnou, až přes 1 m vysokou, chlupatou lodyhu, jejíž listy — alespoň hořejší — mají čepel rozdělenu hlubokými zářezy, až téměř k řapíku sahajícími, v 3-5 úzkých úkrojků, které jsou opět po stranách více méně rozeklány. Veliké, růžové (zřídka bílé), ale nevonné květy, objevující se jako u jiných druhů až v měsících letních, vyrůstají z paždí listů a bývají na vrcholku lodyhy hustě směstnány. Mají široce srdčité, zcela mělce vykrojené plátky a vyvinují se v plody lysé (f).

¹) Slovo to vyskytuje se už u Plinia a Discorida (άλχέα), vztahujíc se na nějakou bylinu léčivou; αλκέω = sílím.