Na této straně začíná článek o rostlině:
Sléz nizounký - Malva pusilla

- 192 -

tvoří tak zv. kalíšek. Bledorůžová koruna (c) jest 2-3krát delší kalicha a skládá se z 5, na předním kraji hluboce vykrojených plátků, které zcela dole spolu souvisí.¹ Na spodu kalicha, v mezerách mezi kor. plátky, vylučuje se medová šťáva. Četné tyčinky jsou 1bratré, (srůstajíce dole nitkami okolo semeníku v blanovitou trubku) a poněvadž v horní části jsou nitky jejich rozpolcený, mají prašníky jednopytličné, pukající jedinou, obloukovitou skulinou (a). Pylová zrnka jsou poměrně veliká a ostnitě ježatá (a₁).

Terčovitý, svrchní, mnohopouzdrý semeník (obr. 309) nese na vrcholku četné, štětičkovitě srostlé čnělky a dozrav rozpadává se v jednosemenné, hladké (nesvraskalé) tvrdky, které jsou s počátku okolo středního sloupku těsně k sobě přiloženy, později však se od sebe oddělují (f).

Zúrodňování blizen stává se obyčejně pylem cizím, který přenáší hmyz hledající v květech medové šťávy. Aby bylo opylování cizím pylem tím jistější, dozrávají prašníky dříve než blizny, tvoříce nad těmito hustou střechu (obr. 310, ₁). Po 2 dnech však ohýbají se prašníky dolů a místo jejich zaujmou blizny, které zatím dospěly, tak že mohou býti zúrodňovány, ale ovšem zatím jen pylem cizím, jejž přinese z mladšího květu nějaký hmyz (obr. 310, ₂, ₃). Poněvadž však květy tohoto druhu jsou celkem málo nápadné a často bývají zakryty listy, jest též o to postaráno, aby se mohly blizny jaksi dodatečně zúrodniti pylem vlastním. Čnělky se totiž počnou později prodlužovati a zkrucovati, až se setkají s některými prašníky, jež ještě všechen pyl nevysypaly, a jejich pylem se zúrodní (obr. 310, ₄).

Roste hojně na návsích, u cest a na rumištích. Vzhledem ke tvaru plodu říkají mu též syrečky, knoflíčky, na Moravě tvarůžky. Druhdy užívalo se všech částí této byliny v lékařství.

2. S. nizounký neboli severní (M. pusilla Sm., M. borealis² Wallm., M. rotundifolia³ L.- obr. 311) podobá se úplně předch., od něhož poznává se nejlépe dle menších, bílých, jen mělce vykrojených plátků kor., které jsou jen asi tak dlouhé jako kalich, a dle svraskalých tvrdek (f); sloupeček, kolem něhož jsou tvrdky sestaveny, jest v průměru mnohem užší tvrdek, kdežto u s. okrohlolistého jest asi tak široký

1 ) Přesně vzato měly by tudíž slézy zařazeny býti mezi rostliny srostloplátečné (Sympetalae).

2 ) Lat. borealis = severní (t. j. v sev. Německu rostoucí).

3 ) Viz pozn. ¹) na str. předch.