Na této straně začíná článek o rostlině:
Rezeda velkokališní - Reseda phyteuma [= Rýt velkokališní - Reseda phyteuma]
Rýt barvířský - Reseda luteola

- 173 -

v četné čárkovité ušty; tobolky jsou převislé a obsahují semena svraskalá.

Pěstuje se hojně pro libovonné květy v zahrádkách i ve květináčích a místy, zvláště na rumištích, vyskytuje se též zplaněle. Kvete až v pozdním létě (od července do října).

Pochází ze sev. Afriky, odkudž ji asi před 150 léty počali v Evropě pěstovati nejdříve Francouzové. Uřezují-li se kvetoucím rostlinám stále květonosné větve, aby nemohly vyvinouti semen, přezimují a z jara vyhánějí větve nové. Pokračuje-li se v ořezávání květonosných větví, zdřevnatí spodní části a rostlina původně jednoletá přemění se ve vytrvalý keříček.

3. Na mezích a polích v okolí Velvar a Zlonic byla pozorována (poprvé r. 1883 prof. Bílkem, hojněji však r. 1889 ředitelem velvarského cukrovaru, J. Kabátem) jihoevropská r. velkokališná (R. phyteuma¹ L. — obr. 283 B), rezedě vonné velice podobná a ve tvaru listův, převislých tobolkách i svraskalých semenech s ní se shodující; má však listy nasivělé, kalichy za plodu zveličelé a prašníky bledožluté (kdežto r. zahradní má listy tmavozelené, kalichy za plodu nezvětšené a prašníky oranžové). Plátky kor. jsou rozeklány v úzké, dlouhé cípy. Kvete v červnu a někdy po druhé opět v září.

4. Rýt² barvířský (R. luteola³, Färber-Wau - obr. 284) má na rozdíl ode všech předch, rezed ztuha přímé lodyhy až 1 m vysoké, listy vesměs nedělené, podlouhle kopinaté, v přízemní růžici často po krajích vlnovitě zprohýbané a kalich i korunu 4četné (obr. 285). Hořejší (největší) plátek jest rozeklán v 5—7 úzkých uštů (obr. 284 F). Tobolky (f) stojí na krátkých stopkách přímo.

Roste asi v týchž krajinách jako rezeda žlutá u cest, na rumištích a na březích. Obsahuje ve všech částech — které hořce chutnají — trvalé žluté barvivo - luteolin, pro které jej v některých zemích (na př. v Anglii) pěstují na polích. Jest bylina 2letá, která v prvním roce vyvinuje pouze růžici přízemních listův a teprve v druhém roce (od června do září) květy.

¹) Tímto jménem (φύτενμα, od φντενω = sázím) zvali staří Řekové nějakou zahradní zeleninu. — ²) Viz. pozn. ²) na str 171. — ³) Zdrobnělé slovo lat. luteus = žlutý, tedy tolik co nažloutlý; odtud i polské zółtofarbownik, chorv. žutica.