Na této straně začíná článek o rostlině:
Tamaryšek francouzský - Tamarix gallica

— 170 —

Slezsku roste též na křemenitých březích řek a potoků (na př. v okolí Vsetína, Val. Meziříčí, Rožnova, Místku, Těšína) hojně planě. V Čechách byl pozorován u Krumlova a Něm. Brodu. Kůry jeho, jež obsahuje hořkou látku, užívalo se dříve v lékařství.

2. V sadech pěstuje se častěji pro ozdobu t. francouzský (Tamarix¹ gallica L. — obr. 280), jenž má drobné, růžové kvítky v postranních, válcovitých, klasovitých hroznech a ve květech pouze 5 volných (nikoli jednobratrných) tyčinek. Jest domovem v krajinách kolem Středozemního moře a vytváří v kamenité Arabii, zejména na hoře Sinai celé lesíky. Roní z větví následkem bodnutí zvláštních červců sladkou šťávu, kterou tamější mniši sbírají a prodávají jako vyhlášenou lahůdku a lék pode jménem biblické many.²

¹) Viz pozn. ¹) na straně předcházející.

²) Mana biblická byla však nejspíše jedlý lišejník Lecanora esculenta, který ve východních krajinách někdy úžasně a rychle se rozmnožuje a větrem odtrhován od svého podkladu na určitá místa hromadně bývá zanášen, tak že mohli Židé spatřivše jej udiveně tázati se »man-hu«? (co jest to?). Také z některých jiných stromů roní se sladká šťáva, která tuhne v manu, na př. z jasanu manového (Fraxinus ornus L.); viz tam.