Na této straně začíná článek o rostlině:
Tolijovité - Parnassieae [= Tolijovité - Parnassiaceae]
Tolije bahenní - Parnassia palustris

Řád IX. Tolijovité (Parnassieae)

jsou vytrvalé byliny s jednoduchými lodyhami, celokrajnými, střídavými listy a konečnými, pravidelnými, 5četnými květy, které mají kromě 5 tyčinek ještě 5 třásnitých patyčinek a svrchní, vícečlenný semeník, z něhož dospívá jednopouzdrá tobolka s četnými semeny na nástěnných semenicích, pukající čtyřmi chlopněmi.

V naší květeně jsou zastoupeny pouze jediným druhem toIijí bahenní (Parnassia palustris L.).

Tolije¹ bahenní (Parnassia² palustris L., Sumpfherzblatt, Studentenröschen — obr. 275) vyhání z krátkého oddenku růžici přízemních, dlouze řapíkatých, srdčitě vejčitých, celokrajných listův a jednoduché, přímé, 1-3 dm vysoké lodyhy, které mají asi uprostřed přisedlý, srdčitým spodem lodyhu objímající list a na vrcholku jediný, úhledný květ. Tento má 5listý, zelený, vytrvalý kalich a 5plátečnou, bílou korunu protkanou vodovými žilkami, která za slunečných dnů voní medem, za deštivého počasí a večer však jest bez vůně a teprve po 8-denním kvetení počne vadnouti. Za každým plátkem kor. stojí zelenavá, Ižicovitě prohloubená šupina (m), jež vylučuje na spodu medovou šťávu a jest po kraji rozeklána v tenké, kulovatou, žlutou žlázkou zakončené úkrojky. Někteří považují tyto šupinovité, třásnité výrostky za přeměněné tyčinky vnitřního kruhu a zovou je proto patyčinkami. Pravých tyčinek, střídajících se s plátky korunními, jest 5.

Svrchní semeník skládá se ze 4 plodolistů a má na vrcholku 3—4 přisedlé, sotva znatelné blizny. Dospívá v jednopouzdrou tobolku (f), jejíž četná semena jsou upevněna na stěnách, kde plodolisty se spolu stýkají (obr. 276). Dozravši tobolka otvírá se 4 chlopněmi (obr. 275f).

¹) Od stslov. toliti = mírniti, konejšiti (srovn. nynější přítulný) anoť se jí dříve užívalo v lékařství. Polsky slove dziewięciernik.

²) Staří Řekové zvali ji »bylinou rostoucí na Parnassu« (pohoří ve středním Řecku) — αγρωα -τις έν τα Παρναδδα.