Na této straně začíná článek o rostlině:
Rosnička dlouholistá - Drosera longifolia [= Rosnatka anglická - Drosera anglica]

- 164 -

Opylení děje se většinou pylem vlastním, poněvadž drobné květy rozvírají koruny jen za slunných dnů a to pouze každý jedenkráte na několik hodin, ostatně zůstávají zavřeny, při čemž prašníky dotýkají se lepkavých blizen a pyl o ně otírají. Za počasí deštivého nerozvírají se květy vůbec, tak že je dlužno míti za kleistogamické.¹

Roste nejraději v rašelinatých bařinách a na mokrých písčinách, v Čechách zvláště v Sudetách, Krušných Horách a Šumavě, na Moravě v studenějších pahorkatinách a předhořích. Přes zimu zachovává se tím způsobem, že koncem léta zakládá malé přízemní rozetky listů chovající ve středu pupen na příští květonosní stvol. Ze semena (obr. 271 s), které jest značně protáhlé a má vnější slupku velice jemnou a volnou, vyroste v prvním roce pouze několik přízemních listů, jež s počátku jsou závitkovitě svinuty (m) připomínajíce v tom ohledě listy kapradin a jsou záhy opatřeny žláznatými chlupy (m₁); teprve ve druhém roce vyrůstá ze středu těchto přízemních listů stvol a na něm květy.

Rosnička náleží mezi rostliny masožravé neboli hmyzomorné. Sedne-li totiž na list její nějaký hmyz, jenž v lesknoucích se žlázkách vidí krůpěje medové šťávy, přilepí se a list podráždí; následkem toho začne se list a jeho lepkavé chlupy velice zvolna okolo chyceného hmyzu sbalovati a žlázky počnou vylučovati kyselou, pepsinovitou tekutinu, která má podobné účinky jako šťáva žaludeční; jí vyluhují se výživné látky z těla hmyzího a převádějí do těla rosničky, kdež se stravují. To však děje se jen za slunečna a při listech mladých; starší listy nejsou dráždivy. Mylné by bylo domnívati se, že by rosnička bez potravy masité ani růsti nemohla; prospívá zcela dobře i tehdy, čerpá-li pouze kořeny ze země obvyklou potravu rostlinnou. Ale ovšem pokusy bylo zjištěno, že ony exempláře, které se vyživovaly potravou masitou, byly statnější a daly lepší semena nežli exempláře masitou potravou neživené.

Na Rožnovsku, kde tuto bylinu lid zove rosičkou, užívají jí proti zánětům očním.

2. R. dlouholistá (D. longifolia Hayne, D. anglica Huds. — obr. 272) podobá se úplně předch., má však listy delší, úzce klínovité a znenáhla v dlouhý řapík přecházející.

¹) Viz Terminol. slovník — kleistogamické květy.