Na této straně začíná článek o rostlině:
Pryskyřník srstnatý - Ranunculus sardous [= Pryskyřník sardinský - Ranunculus sardous]
Pryskyřník illyrský - Ranunculus illyricus [= Pryskyřník ilyrský - Ranunculus illyricus]

- 12 -

hnuty dolů. Roste dosti hojně nejraději na mezích, průhonech a v polích. Obsahuje ostrou, hořkou šťávu, zejména v hlíze, proto se mu, jako jiným pryskyřníkům, býložraví živočichové vyhýbají.

9. P. srstnatý (R. sardous¹ Crantz., R. philonotis² Ehrhart. - obr. 15) podobá se vnějškem, hluboce třídílnými, až trojčetnými listy přízemními a sehnutým kalichem druhu předcházejícímu; jest však jednoletý a nemá na spodu kulovaté hlízy; srstnatým slove odtud, že jest, zejména v dolní polo-

vině lodyhy a na květních stopkách porostlý odstálými chloupky. Roste tamtéž, jako předcházející a na vlhkých lukách.

10. P. illyrský (R. illyricus³ L.- obr. 16) má při kořeni nahloučeny drobné, kyjovité hlízky, lodyhu buď jednoduchou, s květem jediným, nebo roz-

¹) Lat. sardous = sardinský, na Sardinii rostoucí; Římané nazývali sardinskou bylinou (sardoa herba) jakýsi jedovatý druh pryskyřníků.

²) Z řec. φιλέω = miluji + νοτίς = vlhkost, mokro.

³) V Illyrii (v nynější Albánii na balkánském poloostrově) hojně rostoucí.