![]() | |
Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 2, strana 100:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
- 100 kopisťovité, hrubě pilovité, ale také až chobotnatě peřenoklané; prostřední listy přisedají k lodyze úzkými oušky. Elliptičné šešule jsou asi 3krát tak dlouhé jak široké a na vrcholku nesou čnělku jen o málo kratší nežli jsou samy. Tím liší se s násl. druhem od r. zemní, jejíž čnělky jsou 2—3krát kratší svých šešulí. Roste na březích dolní Vltavy a Labe. Kvete v téže době jako předcházející. 6. R. křenovitá (R. armoracioides1 Čel., Nast. armor. Tausch) má listy vesměs nedělené, lodyhu vesměs srdčitým spodkem objímající a šešule široce elliptičné, jen as o polovici delší nežli širší; čnělka jest asi zdéli své šešule. Vyskytuje se někdy tamtéž co předcházející, s níž i současně rozkvétá. 7. R. rakouská (R. austriaca Bess., Nasturtium austriacum Grantz. — obr. 163) má dutou, na spodu dřevnatou lodyhu a listy nedělené, podlouhlé nebo kopinaté a nestejně pilovité; spodní jsou súženy v řapík, hořejší jsou přisedlé a objímají srdčitým spodem lodyhu. Šešulky (f), stojící na dlouhých, odstálých stopkách, jsou skoro úplně kulaté a mají asi tak dlouhou čnělku jako jsou samy. Roste na vlhkých místech v Čechách v pořičí dolní Berounky, Vltavy a Labe, na Moravě u Kostelce blíže Prostějova, v okolí Holešova a zvláště na březích Dyje. Kvete hlavně v červnu a čci. Rod 8. Hulevník2 (Sisymbrium3, Rauke) má šešule tenké, čarkovité, skoro oblé, s chlopněmi většinou 3žilnými a se semeny v 1 řadě. Kořínek leží v semenech na hřbetě jedné z obou, ploše na sobě položených děloh. U nás vyskytuje se v 7 druzích, jež možno určiti dle tohoto klíče: |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
![]() |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |