Svazky cévní
- jsou tvořeny částí dřevní, která zajišťuje transport vody a jejích roztoků od kořenů směrem vzhůru, a částí lýkovou, která zajišťuje transport látek vzniklých během fotosyntézy na místa spotřeby nebo do zásobních orgánů. Cévní svazek je od okolních pletiv oddělen pochvou (pericyklem), která je tvořena buňkami parenchymatickými nebosklerenchymatickými.
Cévní svazky mohou vznikat dvěma způsoby:
- Cévní svazky uzavřené vznikají přeměnou všech buněk prvotního dělivého pletiva (prokambia - viz heslomeristém) v cévní svazky. V tomto případě již stonek během dalšího života rostliny netloustne. Tato přeměna se vyskytuje u všech jednoděložných rostlin a některých dvouděložných.
- Cévní svazky otevřené vznikají přeměnou jen části buněk prvotního dělivého pletiva (prokambia) v cévní svazky. Další část prokambia zůstává zachována a produkuje druhotné dělivé pletivo (kambium), ze kterého se tvoří druhotné dřevo (deuteroxylén) a druhotné lýko (deuterofloém). V tomto případěstonek během života dále tloustne. Tato přeměna se vyskytuje u rostlin nahosemenných a některých dvouděložných (zejména u dřevin, ale nejen u nich), zcela chybí u rostlin jednoděložných.
Protože činnost kambia neprobíhá po celý rok stejně intenzivně (na jaře vytváří velké tenkostěnné buňky a na podzim naopak malé a tlustostěnné), lze na příčném řezu kmenem stromu obvykle velmi zřetelně odlišit rozhraní mezi buňkami jarními a buňkami letními či podzimními. Tato rozhraní tvoří soustředné kružnice dobře známé jako letokruhy, podle kterých lze určit nejen stáří dřeviny, ale např. lze odhadnout i klimatické poměry v jednotlivých letech apod.
Podle vzájemného postavení dřevní a lýkové části se cévní svazky dělí na:
- Soustředné (koncentrické), ve kterých je buď dřevo obklopeno ze všech stran lýkem (cévní svazkydřevostředné neboli hadrocentrické) nebo naopak je ve středu lýko obklopené ze všech stran dřevem(cévní svazky lýkostředné neboli leptocentrické). První typ se vyskytuje např. u vranečků (Selaginella) nebo některých kapradin, druhý typ je přítomen převážně u rostlin jednoděložných (konvalinka -Convallaria, puškvorec - Acorus aj.).
- Paprsčité (radiální), které se skládají ze stejného počtu vedle sebe umístěných lýkových a dřevních částí, jež jsou paprsčitě uspořádány a pravidelně se střídají. Jsou obklopeny společnou pochvou (endodermis), takže tvoří jeden celek. Vyskytují se v prvním roce ve všech kořenech a celoživotně v kořenech druhotně netloustnoucích.
- Bočné (kolaterální), ve kterých dřevní a lýková část stojí za sebou ve směru poloměru stonku, přičemždřevní část je téměř vždy blíže středu. Jde o nejčastější typ cévního svazku, který se vyskytuje ve stoncích ilistech většiny semenných rostlin, ale i některých rostlin výtrusných (např. u přesliček - Equisetum).
- Dvojbočné (bikolaterální), ve kterých je část dřevní umístěna mezi dvě části lýkové. Vyskytují se vestoncích rostlin tykvovitých (Cocurbitaceae), lilkovitých (Solanaceae), zvonkovitých (Campanulaceae) aj.
Soubor cévních svazků obklopených základním pletivem tvoří ve stoncích a kořenech střední válec - stélé.
