Javor cukrový (Acer¹ saccharinum² L.) podobá se velice našemu javoru mléčnému, má však listy na rubu krátce pýřité a květy - rozvíjející se před listy - převislé, na tenkých, dlouhých stopkách. Ostatně jsou čepele listů dlanitě rozeklány v dlouhé, přihrocené laloky a na spodině jsou srdčitě vykrojeny; poměrně drobné plody mají křídla posléze sehnuta dolů, jak tomu jest u klenu.

Javor cukrový jest domovem v Severní Americe, zejména ve státech severovýchodních, kde se mu nejlépe daří ve vlhkých úžlabinách, podél řek a potoků. Také u nás jej někdy pěstují ojediněle v sadech.

Míza jeho obsahuje ze všech javorů nejvíce cukru - 2 až 3%. Proto navrtávají v Sev. Americe kmen tohoto javoru záhy na jaře asi 1 cm hluboko nebozezem a prýštící se mízu chytají do nádob. S počátku jest míza bez chuti, záhy však zesládne. Zhustí-li se, změní se v javorový syrup, z něhož v některých krajinách severoamerických vyrábějí javorový cukr neboli javorovec . Do obchodu tento cukr ovšem nepřichází, poněvadž ho spotřebují v domácnostech a také by s cukrem třtinovým nebo řepovým v soutěži neobstál. Ostatně jej cukr třtinový a řepový čím dále tím více vytlačuje i z venkovských domácností amerických.

Poněvadž jediný vzrostlý strom javorový dává cukernaté mízy denně mnoho litrův a nežli se úplně vyčerpá, uplyne několik neděl, možno z mízy jediného stromu vyrobiti cukru několik kg.

Na konec dlužno připomenouti, že i jiné severoamerické druhy javoru, jsouce navrtány, dávají cukernatou mízu. Jsou to zejména javor tlustoplodý (Acer dasycarpus Ehrh.) a javor jasanolistý (A. negundo L.), jež oba i v našich sadech a stromořadích možno někdy spatřiti. Ostatně i z našeho javoru mléčného (A. platanoides L.) roní se na jaře sladká míza, jestliže jej navrtáme.