Aralie1 neboli prodara papírodárná (Aralia papyrifera2 Hook., Tetrapanax3 papyrifer Koch) jest štíhlý stromek palmovitého vzrůstu, vytvářející na vrcholku jednoduchého, 4-5 m vysokého a asi 15 cm v průměru tlustého kmene koš dlouze řapíkatých, velikých, dlanitě rozeklaných, kožovitých, na rubu rezavě plstnatých listův a bohatou latu z kulovatých květových okolíčků.
Zelenavé, drobné kvítky do okolíčků směstnané mají spodní, 2pouzdrý semeník se 2 čnělkami, zakrnělý kalich, 4 korunní plátky a 4 tyčinky.
Plody jsou kulovaté bobule.
Složením květův a povahou plodů aralie připomíná náš břečťan (Hedera helix L.), s nímž náleží do společné čeledi rostlin prodarovitých neboli aralovitých (Araliaceae).
Pocházejíc z ostrova Formosy, kde dosud roste planě, aralie papírodárná pěstuje se hojně jakožto rostlina továrnická nejen ve své domovině, nýbrž i ve vých. a jižní Číně. Kmen její jest totiž vyplněn lehkou, bílou dření, ze které připravují pevný papír, zvaný nejčastěji papírem rýžovým, jenž od našich papírů liší se tím, že jest téměř nezměněným výrobkem rostlinným. Výroba tohoto papíru záleží v tom, že se dřeň aralie rozřeže spirálovitě vedeným řezem v tenké lupínky a ty se pak rozestrou do plochy a slisují. Délka jejich bývá 15-30 cm, šířka asi 12 cm a tloušťka asi taková jako u našich hracích karet.
Papíru „rýžového" upotřebuje se hlavně v kamenotisku, na balení a na výrobu umělých květin. Nejvíce ho spotřebují v čínském městě Kantoně.
Pro krásný list pěstují aralii papírodárnou vedle oblíbené aralie japonské (Aralia japonica Thbg., Fatsia jap. Dcne) často i u nás jako rostlinu dekorativní v pokojích, v létě i pod širým nebem v zahradách.
Pozn. Podobnou aralii jedlou (Aralia edulis Zuccar.) pěstují v Číně a Japonsku pro dužnatý kořen a šťavnaté mladé stonky, z nichž upravují chutnou zeleninu.
1Domorodé jméno této rostliny.
2Slož. z lat. papyrus = papír + ferre = nésti, dávati.
3Slož. z řec. čtyři + všehoj; složením připomínají kvítky aralie květy všehoje, ale mají jen po 4 tyčinkách.
