Melilotus alba - komonice bílá
Syn.: Melilotus officinalis subsp. alba
Slovensky: Komonica biela
Čeleď: Fabaceae - bobovité (motýlokvěté, luštinaté)
POPIS:
Dvouletá, 30 až 250 cm vysoká bylina. Lodyha vzpřímená nebo vystoupavá, větvená, rýhovaná, lysá až přitiskle chlupatá, někdy dole načervenalá. Listy trojčetné, řapíkaté, lístky zubaté až celokrajné. Bílé květy uspořádány do 4 až 6 cm dlouhých jednostranných, úžlabních hroznů. Kvete v V až VIII.
STANOVIŠTĚ:
Suché stráně, rumiště, okraje cest, náspy, lomy, preferuje půdy středně těžké až lehké, skeletové, zásadité až mírně kyselé, hlinité až hlinitopísčité, dusíkaté a stanoviště slunná.
ROZŠÍŘENÍ:
V ČR od nížin do podhorských oblastí na většině území, ve vyšších polohách jen vzácně a přechodně. Celkově roste v Evropě na severu po 65°severní šířky, na jihu chybí v jižní Itálii a Řecku, na východě roste v Malé Asii, na severu Arabského poloostrova, v Íránu, ve Střední Asii, na Sibiři a snad i v Tibetu a v Indii. Zavlečena do Severní Ameriky a zřejmě i do Austrálie a na Nový Zéland.
LÉČITELSTVÍ:
Komonice bílá obsahuje kumarin, takže její využití v léčitelství může být podobné nebo stejné jako využití komonice lékařské.
DALŠÍ UŽITÍ:
Zřídka je komonice pěstována jako pícnina nebo na "zelené hnojení". Někdy jsou jak plané tak i vyšlechtěné odrůdy užívány jako včelí pastva.
