Senecio hercynicus - Starček hercynský
Čeleď: Asteraceae - hvězdnicovité (složnokvěté)
Popis:
Vytrvalá, 30 až 150 cm vysoká bylina s lodyhou přímou a obvykle alespoň v dolní části žláznatou. Její listy jsou široce vejčité až kopinaté, přisedlé, na bázi zaokrouhlené až objímavé, na okraji zubaté. Úbory jsou uspořádány ve volné chocholičnaté latě, jsou zhruba 2 cm velké, zlatožluté, zákrov je složen z 9 až 12 žláznatých listenů, zákroveček ze 2 až 4 šídlovitých, obloukovitě ohnutých a taktéž žláznatých listenů. Plodem jsou nažky. Kvete v VI až VIII.
Starček hercynský je velmi podobný starčeku Fuchsovu (Senecio ovatus), s nímž se také na společných lokalitách celkem ochotně kříží. Oba patří do stejné skupiny Senecio nemorensis agg.
Stanoviště:
Vysokobylinné horské louky, horské lesy (smrkové, někdy i smíšené), porosty kleče, okraje rašelinišť a cest, na půdách vlhčích, převážně kyselých, humózních i rašelinných, dusíkatých, stanoviště chladné.
Rozšíření:
V ČR roste hojně v pohraničních horách (nejvíc v Jizerských horách, Krkonoších a Hrubém Jeseníku), roztroušeně se vyskytuje i v mnoha podhorských oblastech, v nižších polohách chybí (min. 400 m n.m., max. 1420 m n.m.). Celkově roste v horách západní, střední i jižní Evropy, na západě po Francii, jih Belgie a střední Německo, na jihu po sever Itálie, Švýcarsko, Rakousko, Balkán, Rumunsko a sever Řecka, na severu po jižní Polsko a na východě po Slovensko a jihozápad Ukrajiny.
