Salix myrsinifolia - vrba černající
Syn.: Salix nigricans
Slovensky: Vŕba černastá
Čeleď: Salicaceae - vrbovité
POPIS:
Hustě větevnatý, 2 až 6 m vysoký keř, vzácně i stromovitého vzrůstu. Borka je šedá, hladká, jen na nejstarších kmíncích se šupinatě odloupává, mladé větve (letorosty) jsou mírně až hustě šedavě chlupaté, staré větve jsou lysé.
Pupeny jsou 3 až 4 mm dlouhé, přitiskle a hustěji než letorosty chlupaté. Listy jsou řapíkaté, tvarem značně rozmanité, nejčastěji eliptické nebo obvejčité, na okraji pilovité, na bázi klínovité až mírně srdčité, na vrcholu zašpičatělé, zhruba 6 cm dlouhé, na svrchní straně temně zelené, roztroušeně chlupaté až lysé, na spodní straně šedozelené, matné, sivě ojíněné, na špičce listu vždy neojíněné, čistě zelené. Listy při sušení černají. Řapík je asi 1 cm dlouhý.
Květy jsou uspořádány v eliptických, krátce stopkatých, 1,5 až 3 cm dlouhých jenhědách. Samčí květy mají 2 tyčinky, jejichž nitky jsou dlouhé a na bázi chlupaté, samičí květy mají až 3 mm velký, obvykle lysý semeník, čnělka je zhruba stejně dlouhá jako stopka semeníku, blizna je 2laločná. Nektariová žlázka je 1, krátká, válcovitá, na vrcholu uťatá. Květní listeny jsou malé, dlouze vousaté, hnědé, na bázi světlejší, vpředu naopak až černé.
Plodem jsou až 7 mm dlouhé tobolky.
Kvete současně s rašením listů, tj. v IV až V.
STANOVIŠTĚ:
Roste od pahorkatin po horské oblasti (max. zhruba 1000 m n.m.) na mokrých až rašelinných loukách, podél břehů, v lužních lesích apod. (paradoxně však nejčastěji v jinak sušších oblastech), na půdách vlhkých až bahnitých, obvykle vápnitých, na minerály bohatých, písčitohlinitých až štěrkovitých, zásaditých.
ROZŠÍŘENÍ:
V ČR roste velmi vzácně jen na Šumavě, v Českém lese a v okolí Třeboně. Celkově roste ve Skandinávii a přilehlých částech Sibiře, v severozápadním Německu a odděleně v předhůří Alp, na Šumavě a zřejmě i v Karpatech a Chorvatsku. V některých zemích se jedná o běžně pěstovanou vrbu, takže hranice jejího přirozeného výskytu nelze často přesně určit.
