Weigela florida - weigelie růžová (vajgélie)
Syn.: Calysphyrum floridum
Slovensky: Vaigélia ružová
Čeleď: Caprifoliaceae - zimolezovité
POPIS:
Opadavý, 1 až 3 m vysoký keř. Větve zprvu dvouřadě chlupaté, žluté až červenohnědé, později téměř lysé. Listy vstřícné, velmi krátce řapíkaté, vejčité, eliptické nebo obvejčité, na bázi klínovité, na okraji zubaté, na svrchní straně lysé, na spodní straně chlupaté. Květenství složené ze 3 až 6 květů, koruna zvonkovitá, až 4 cm dlouhé, vně chlupatá, růžová až tmavě červená, kalich jen asi do poloviny rozdělen na 5 kopinatých kališních cípů. Kvete v V až VI.
PŮVOD:
Původní ve východní Asii (Čína, Korea), u nás dosti často pěstována.
PĚSTOVÁNÍ:
Weigelie je v Evropě pěstována od roku 1845, v ČR se objevil první exemplář v roce 1924 a v současnosti je pěstována ve vícero kultivarech. Vyhovuje jí písčitohlinitá, dobře propustná, středně vlhká půda a slunné stanoviště. Přestože v zimě dosti často namrzá, obvykle na jaře opět bohatě obrůstá. Protože květy se tvoří na loňských větévkách, je dobré rostlinu po odkvětu zbavit starších větví, čímž se podnítí tvorba nových větví a bohatší kvetení v dalším roce.
