Chaenomeles japonica - kdoulovec japonský (japonská kdouloň)

Syn.: Pyrus japonica, Cydonia japonica
Slovensky: Dulovec japonský

Čeleď: Rosaceae - růžovité

 

POPIS:

Opadavý keř, 1 až 2 m vysoký a až 3 m široký vyhánějící četné kořenové výmladky. Větve trnité, rozestálé, v mládí plstnaté, později lysé. Listy střídavé, široce vejčité, na vrcholu tupé, na okraji hrubě pilovité, lysé, lesklé, 3 až 5 cm dlouhé, s palisty. Květy vyrůstají po 2 až 4, 5četné, cihlově červené, s 5 čnělkami, přibližně 3 cm v průměru. Plodem je kulovitá, vonná, žlutozelená malvice, 4 až 5 cm v průměru. Kvete v IV až V.
Latinské rodové jméno je odvozeno od řeckých slov chainó=štípu a mélea=jabloň (kdoulovec má rozštěpený jádřinec a jeho plod se podobá jablku).

PŮVOD:

Japonsko, převážně v nadmořských výškách 500 až 900 m. Do Evropy byl dovezen okolo roku 1800, u nás pěstován asi od roku 1865.

PĚSTOVÁNÍ:

Pěstuje se v několika odrůdách a hodí se pro solitérní pěstování v zahradách nebo pro nižší živé ploty. Vyžaduje umístění na plném slunci až v polostínu a vápnitou půdu, která může být i poněkud kamenitá, ne však příliš suchá. Množí se hřížením nebo semeny. Semena získaná na podzim ze zralých plodů je třeba přes zimu uchovat v chladnu (např. v ledničce nebo ve sklepě) uložená v písku. Na záhon se pak sejí na jaře.

UŽITÍ:

Plody jsou jedlé, ale pro poněkud kyselou a svíravou chuť se obvykle nepojídají samostatně, spíše se přidávají jako dochucovadlo např. do sirupů, želé apod. nebo se využívá jejich příjemné vůně (např. vložené do skříně brzy provoní v ní uložené oblečení).

---

Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:

(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. napsal(a) dne 1.3.2014:
Kdoulovec japonský máme před domem už řadu let-mamince se podařilo jej vypěstovat jako nízký stromek s korunou.Každý rok plodí, ale nikdy jsme plody nesbírali letos je chci zkusit nějak zpracovat.
Problém je,že se nedá množit. spousta lidí si odryla výhonek i s kořínky ale nikomu se nepodařilo jej dopěstovat snad jen ze semínek by se dalo.
Plody nevoní ale jsou to odolné tvrdé zelené jablíčka nejsou vůbec šťavnaté možná je to tím že je stromek tísněn sousedovou meruňkou.

---

Anonym napsal(a) dne 25.10.2012:
Přeloženo z ruského návodu: Kdoulovec japonský (Chaenomeles) se výrazně liší od svého běžného protějšku - kdoule. Především je to keř s květy barev od jasně růžové až do karmínového odstínu a s nevelkými plody typické chuti a vůně. Chemickým složením kdoulovec japonský připomíná kdoule. Plody obsahují hodně organických kyselin (5,5%), třísloviny (až 2,3%), které způsobují jejich kysele svíravou chuť. Cukrů obsahuje nemnoho - 1,86 až 6,6%, a procento obsahucukru roste od severu k jihu. Mezi cukry převládá fruktóza. Obsahují velké množství pektinu, které v těle neutralizují soli těžkých kovů. Kouzelné aroma zralého ovoce je způsobeno enantovoetilovym a pelargonovoetilovym éterem.
Kdoulovec japonský je cenným zdrojem fenolických sloučenin (500 mg/100 g), leucanthocyaninů a antokyanů (více než 700 mg/100 g), draslíku (85,5), vápníku (22,7), hořčíku (12,0) a fosforu (27.4). Obsahuje také železo, mangan, hliník, malé množství mědi, zinku, bóru, sodíku, stroncia. Nejcennější je však vysoký obsah vitamínu C: 124 až 182 mg na 100 g ovoce. Jak je známo, největší nedostatek tohoto vitamínu je v zimě a na jaře. Samozřejmě část vitamínu C se během zpracování ztrácí, ale i v březnu plátky kdoulovce zakonzervované s cukrem (1:1) obsahují téměř tolik vitamínu C jako dovážené citrony.
Kdoulovec japonský se vyznačuje léčivými vlastnostmi primárně díky vysokému obsahu vitamínu C, karotenu, fenolických sloučenin s protisklerotickým a protizánětlivým účinkem a posilujících kapiláry. Extrakty sušených plodů kdoulovce japonského se používají při snížené kyselosti žaludku.
Vzhledem k vysokému obsahu pektinu plody kdoulovce i výrobky z něj produkty jsou vhodné pro lidi pracující v nebezpečných povoláních a žijící v oblastech kontaminovaných radionuklidy.
Při kašli, zánětu průdušek a tracheitidách jsou užitečné květy kdoulovce: 1 lžíci sušených květů zalijte 500 ml vařící vody, po dobu 1 hodiny (???) a vypít 1/2 hrnku 3 krát denně.
Semena kdoulovce se mohou úspěšně použit pro léčení popálenin. K tomuto účelu se semena kdoulovce zalijí vroucí vodou v poměru 1:50, protřepávají po dobu 5 minut a pak se přefiltrují přes gázu. Získá se tekutina slizké konzistence. Popálená místa je doporučeno jí mazat 1-2 krát denně. Procedura se opakuje 3-4 krát za sebou v intervalech 10-15 minut.

---

Marie Zelená napsal(a) dne 3.5.2012:
Dobrý den, již několik let pěstujeme kdoulovec, každý rok vykvete, ale ještě nikdy po odkvetení nebyly na tomto plody, můžete mi poradit, čím to je?? Dík za info.

---

Lucka napsal(a) dne 21.9.2011:
Dobrý den chtěla bych se zeptat zda se dají nové výhony nějak jinak zničit než střihem..existuje nějaký postřik?Děkuji za odpověď

---

Václav napsal(a) dne 25.5.2010:
Roste u nás keř Kdoulovce na kraji lesa. Pátrali jsme co to je, protože hezky kvete. Tepřive dotazem na odborníky jsme to zjistili. Ani nevíme, kdo to tam vysadil.

• jana napsal(a) dne 22.4.2014:
  to budte rádi,že si ho nějaká česká k...a neodnesla domů

---

Rebecca napsal(a) dne 23.3.2010:
Vystřihujete výmladky nebo ponecháváte? Kvetou někdy?

• lenka napsal(a) dne 5.7.2013:
  Dobrý den , máme doma kdoulovec již několik let .Aby kvetl je ho třeba stříhat. Stíháme ho jednou za dva až tři roky a to opravdu dost , že tam zbydou jen ty silné větve. První rok po ostříhání kvete velmi málo a další roky kvete velmi bohatě a má dokonce i plody.

---

Marie Světničková napsal(a) dne 21.10.2008:
Setkala jsem se s touto rostlinou, resp. s jejími plody poprvé před třemi týdny v Moskvě u kamarádky. Uvařila mi z nich čaj - zalila "jablíčko" nakrájené na tenké plátky vroucí vodou a nechala 10 min vyluhovat. Pak jsem si u ní na zahrádce za Moskvou nasbrala plody přímo z keře. Jejich název японская айва mi nic neříkal. Plody nikdo z mých známých v ČR neznal. Až mi z Ruska napsali název latinsky, našla jsem jej na internetu. Plody, které jsem si z Ruska dovezla, nyní používám místo citronu nebo k přípravě ovocného čaje jako v Rusku.

---

Marie Hurdálková napsal(a) dne 19.7.2008:
Plody kdoulovce jsou velmi tvrdé.Jak je lze zporacovávat?

• Kocman Roman napsal(a) dne 6.3.2012:
  Dobrý deň, chcem sa opýtať či plody kdulovca sa dajú konzumovať a aké je najvhodnejšie spracovanie.
  Ďakujem.

---

Jana Pokorná napsal(a) dne 20.5.2008:
Mohla bych se zeptat, zda-li je možno tento keřík nějak tvarovat?

• Jiřina Broučková napsal(a) dne 5.12.2008:
  Kdoulovec japonský pěstuji. Dá se dobře sestříhat, ale hůře potom kvete, protože květy nasazuje na starších výhonech.

• Vìra napsal(a) dne 11.3.2009:
  Mám v úmyslu si kdoulovec chaenomeles japonica zakoupit.
  Mohu ho tvarovat?

• Tereza napsal(a) dne 17.1.2010:
  Dobrý den,ikdyž vidím,že jsou zde příspěvky hodně staré,stejně napíšu.Kdoulovec mám před domem a předchozí majitelka z něj vytvarovala krásný stromek a na zahradě je kulovitý keř.Na podzim jej vždycky sestřihnu na jaře nádherně a bohatě kvete.

---

Nemáte oprávnění psát komentáře.