Galanthus nivalis - sněženka podsněžník (předjarní, bílá)
Slovensky: Snežienka jarná
Čeleď: Amaryllidaceae - amarylkovité
POPIS:
10 - 20 cm vysoká, vytrvalá, cibulovitá rostlina. Stonek oblý, přímý, nahoře ohnutý, s jedním květem. Listy sivozelené, ojíněné, masité, čárkovité, tupé, toulcovitý listen s bílým lemem. Květy nící, 3 vnější okvětní lístky šikmo rozestálé, velké, vnitřní menší, zelenavé. Kvete v II až IV.
Latinské rodové jméno je odvozeno ze slov gala=mléko a anthos=květ a připomíná barvu květů, druhové jméno má význam sněžný čirostoucí na sněhu.
STANOVIŠTĚ:
Lužní lesy, příkopy, humózní listnaté i smíšené lesy, vlhké louky, druhotně v parcích a zahradách, preferuje půdy hlinité, výživné, provlhčené spodní vodou, s mulovou formou humusu.
ROZŠÍŘENÍ:
V ČR velmi roztroušeně až vzácně, často ale pěstována a někdy zplaňuje, v Evropě hojněji v jižní a jihovýchodní části vyjma Pyrenejského poloostrova.
JEDY:
Obsahuje (nejvíce v cibuli) alkaloidy (např. lykorin, galanthamin, tazetin). Otrava se projevuje sliněním, zvracením a průjmem.
ZAHRADA:
Pěstuje se v několika odrůdách, např. ve formě plnokvěté, se žlutou kresbou na květech, s vyšším vzrůstem (až 25 cm). Sněženkám vyhovuje polostinné stanoviště, půda by měla být výživná a vlhká. Množí se cibulkami, které se sází na podzim až 15 cm hluboko (aby v létě nezaschly).
Komentáře
Sněženka vítá jaro sama:
Vždy do kožichu zachumlána
z bílé lišky či hranostaje
vyvede koně ze své stáje
a s bílým klíčkem v drobné dlani
na jeho první zařehtání
odemkne bránu, všeho nechá
a nedočkavě mu vstříc spěchá.
Leč bělouš se na uzdě vzpouzí,
nepřiměje ho sněženka k chůzi,
neboť jaro už pádí kolem
a bledulek má plný harém.
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.