Vicia cracca - vikev ptačí
Slovensky: Vika vtáčia
Čeleď: Fabaceae - bobovité (motýlokvěté, luštinaté)
POPIS:
Vytrvalá, 10 až 150 cm dlouhá bylina. Lodyha přímá, vystoupavá nebo popínavá, tenká, hranatá, na bázi někdy hnědá až černá. Listy s 5 až 12 páry lístků, vřeteno zakončeno větvenou úponkou, lístky krátce řapíčkaté, eliptické, podlouhlé nebo kopinaté, zaokrouhlené nebo zašpičatělé. Květenství dlouze stopkaté, bohaté, s až 50 květy. Květní kalich zvonkovitý, často namodralý nebo nafialovělý, koruna modrofialová, čepel pavézy přibližně stejně dlouhá jako nehet. Kvete v VI až IX.
STANOVIŠTĚ:
Louky, pastviny, okraje lesů, lesní světliny a paseky, skály, rašeliniště, okraje mokřadů, pole, příkopy, rumiště, břehy, náspy, hráze, roste na půdách písčitých, hlinitopísčitých i jílovitých, suchých i zamokřených, umístění stinné i slunné.
ROZŠÍŘENÍ:
V ČR na celém území hojně. Celkově roste v Evropě včetně Islandu, chybí pouze na jihu Pyrenejského poloostrova, dále roste v Asii vyjma arktických a tropických částí až po Japonsko a dále v Severní Americe.
