Epipremnum pinnatum - potos (scindapsus, šplhavnice)

Syn.: Epipremnum aureum, Raphidiophora aurea, Scindapsus aureus
Slovensky: Potosovec zlatý (Ťahavý Jano)

Čeleď: Araceae - árónovité

POPIS:

Popínavá rostlina se vzdušnými kořeny, listy široce srdčité, lesklé, kožovité, žlutě skvrnité, některé odrůdy mají listy žluté se zelenými skvrnami nebo bílé se zelenými skvrnami. Pěstuje se jako popínavá rostlina pnoucí se po kmínku nebo nějaké konstrukci nebo jako rostlina převislá. Při dobré péči může dorůst do délky i několika metrů.

PŮVOD:

Indonésie, Malajsie, Šalamounovy ostrovy.

PĚSTOVÁNÍ:

Teplota: V létě okolo 20 °C, v zimě možno stejná teplota, nejméně však 10 až 13 °C. Rostlinu nutno chránit před průvanem.
Umístění: Dobře osvětlené místo, chránit však před přímým sluncem. Ve stínu mizí pestrost listů.
Zálivka: V zimě zalévat méně, jinak střední zálivka, mezi jednotlivými zálivkami však nechat substrát mírně vyschnout. Prospěje rosení listů.
Přesazování: Obvykle jednou za 2 až 3 roky na jaře do hlinitého substrátu, který by neměl obsahovat mnoho dusíku, jinak se ztrácí žluté zbarvení listů. Vhodnou směsí může být např. směs listovky, pařeništní země a písku (smíchané v poměru 2:2:1) s přídavkem dřevěného uhlí, nebo rašelinný substrát, pH by mělo být 5,5 až 6,5.
Množení: Na jaře nebo v létě vrcholovými řízky se 2 až 3 listy nebo řízky bez vrcholu s 1 až 2 očky. Zakořeňuje při teplotě 20 až 22 °C za 4 až 6 týdnů. Zakoření ve směsi rašeliny a písku, ale i ve sklenici vody.

Problémy při pěstování:
- Listy žloutnou a opadávají, stonek hnije: Extrémní nadbytek vody, substrát je zřejmě trvale zamokřen.
- Listy hnědnou, jsou zaschlé: Příliš suchý vzduch, zkuste rosit.
- Hnědé skvrnu na listech: Nedostatek vody, substrát by neměl nikdy zcela vyschnout.
- Pokroucené listy, hnijící stonek: Zřejmě způsobené poklesem teplot pod 10 °C.

Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:

(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)

Anonym napsal(a) dne 9.9.2014:
Osobně doporučuji zalévat tuto rostlinu vodou z akvária. ideálně z takového kde žijí živorodky, protože mají nedokonalé trávení a tím pádem je voda bohatá na dusíkaté látky. dokonce je možné řízek této rostliny strčit přímo do nádrže a poté vytváří krásné velké listy.

Cipísek napsal(a) dne 18.5.2012:
Dobrý den.
Potos už mám asi 3 roky a je dvou metrový. Víte někdo, jestli při odřezání řízku původní rostlina zahyne?
Předem děkuji za odpověď!

Josef Stránský napsal(a) dne 23.5.2012:
Klidně ho ostříhejte na délku tak,aby mu zbyly dva ,tři listy na šlahounu. Znovu vyrazí. Nenechal jsem ho dorůst do takové délky jak uvádíte, protože začal převracet květináč.Byl totiž hrozně hustý a těžký (měl šlahounů víc).Teď už ho mám zase v původní velikosti, ale šlahouny průběžně zkracuji o pár listů. Pěstuji ho ve větší květináčové míse a ne na přímém slunci. Přihnojuji tekutým hnojivem do odražené zálivky v PET lahvi. Nepřelévat !!!

Josef Stránský napsal(a) dne 23.5.2012:
Můj potos je bujného vzrůstu,pěstuji ho jako převislý.Jednou, když začal převracet poměrně velký květináč, nemilosrdně jsem ho ostíhal na délku asi 10 cm a ponechal svému osudu na původním stanovišti u okna v původním květináči.Obrazil a dneska je zase tak velký jako dříve a nádherný jako dříve.Protože má hodně listů, zalévám ho častěji, ale nepřelévám a přihnojuji tekutým hnojivem do odražené zálivky v PET lahvi. Mám ho u okna, ale ne na přímém slunečním světle.Koncové řízky je možné použít k rozmnožení.Ale s tím nemám zkušenosti.

Kejt napsal(a) dne 19.2.2012:
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli tato rostlina může být pro zvířata jako je LEGUÁN ZELENÝ...
Máme doma podobnou rostlinou, ale je jedovatá...
Tak nevím :) A nevíme jak se jmenuje, ale vypadá uplně stejně i lista .. Ale to může být schoda náhod..
Děkují za odpověd..

Jana napsal(a) dne 4.7.2013:
Ne Epipremnum se běžně dává do akvárek s ještěrkama a podobné :)

Verunka napsal(a) dne 28.10.2011:
Dobrý den,
můj potos má na všedch stoncích zvláštní výrustky. Vypadají jako dlouhé (pár milimetrů) bradavice, většinou s černou tečkou na konci. Nevíte někdo, coby to mohlo být?

Cipísek napsal(a) dne 18.5.2012:
To budou zárodky kořínků.

Jitka Řeřichová napsal(a) dne 7.9.2010:
Chtěla jsem se zeptat, jestli je vhodné s touto rostlinou spát v jedné místnosti

melanitta napsal(a) dne 6.1.2011:
Květiny v ložnici nevadí, tedy pokud nejste alergik a rostlina zrovna nekvete :-)

barča napsal(a) dne 25.8.2010:
Chtěla bych se zeptat proč této rostlině kape z konečků listů voda.Děkuji

Markéta napsal(a) dne 31.8.2010:
Připojuji se se stejným dotazem. Děkuji

melanitta napsal(a) dne 6.1.2011:
Epipremnum má schopnost gutace, tj. vylučování přebytečné vody ve formě kapek. K tomu slouží vodní skuliny (hydatody). Stejně to umí např. i monstera.

pguca napsal(a) dne 25.7.2010:
Tato rostlina vytváří větší listy až když se pne na horu .
Já jsem měl asi 1m vysoký mechový kminek a listy byli asi 20cm velké a kmínek byl na prst široký.

Martin napsal(a) dne 1.6.2009:
Dobrý den,při mé návštěvě Malaysie jsem viděl jak může mít Scindapsus krásně velké listy. Moje rostlina měla celkem velké listy při zakoupení, ale nové lístky již do takových rozměrů nedorosou. Jakým způsobem mohu dosáhnout toho, aby listy byly opět rozměrné? Děkuji.

Lucie napsal(a) dne 8.7.2009:
zkuste ji přihnojovat ve vegetačním období(duben až začátek října)každou hnojivou zalivkou, a měla by vytvořit ty velké listy, ja takhle přihnojuji všechny své pokojové rostliny a jsou nadherné.

Lucie napsal(a) dne 15.5.2009:
dobrý den, chtěla bych se zeptat jestli tato rostlina je jedovatá.děkuji.

Ilona napsal(a) dne 12.7.2009:
Právě jsem se na stránkách seznamu dočetla,že ANO!!