Primula elatior - prvosenka vyšší

Syn.: Primula montana, Primula brachycalix
Slovensky: Prvosienka vyššia

Čeleď: Primulaceae - prvosenkovité

 

POPIS:

Vytrvalá, až 30 cm vysoká bylina. Listy v přízemní růžici jsou měkké, svrasklé, podvinuté, čepel vejčitá, k bázi zúžená, zubatá, na rubu chlupatá až téměř lysá, na líci pýřitá až téměř lysá, řapík křídlatý. Květní stvol až 30 cm vysoký, chlupatý, okolík převislý. Kalich válcovitý, hranatý, ke korunní trubce téměř přitisklý. Květy nevonné, sýrově žluté, na bázi s oranžovou skvrnou, lem mělce nálevkovitý až plochý. Kvete v III až V.

STANOVIŠTĚ:

Dubohabřiny, louky, bučiny, horské louky, vysokostébelné trávníky, preferuje půdy vlhké, mírně kyselé až neutrální.

ROZŠÍŘENÍ:

V ČR lokálně hojná od nížin do horských oblastí (max. asi 1350 m n.m.), někde však vzácná nebo zcela chybí. Celkově roste v západní, střední a jižní Evropě, na severu po Dánsko a jižní Švédsko, dále na Urale, ve střední a jihozápadní Asii.

LÉČITELSTVÍ:

Obsahuje saponiny (z nichž zejména asi 5% kyseliny primulové, obsah saponinů v květech je asi 2%, v oddenku okolo 10%), glykosidy (primverosid, primulaverosid), silice, flavonoidy, vitamin C, kyselinu křemičitou a sacharidy.
Sbírá se květ i s kalichem, tj. celé okolíky (Flos primulae) nebo oddenek i s kořenem (Radix primulae), zřídka i list (Folium primulae). Květ se sbírá v době květu (duben, květen), oddenek brzy na jaře ještě před začátkem vegetace nebo na podzim (v těchto obdobích obsahuje nejvyšší množství saponinů). Obě drogy se suší za teplot nepřesahujících 35 až 40 °C.
Droga uvolňuje hleny, zlepšuje vykašlávání, působí mírně močopudně, tlumí záněty, přispívá k rozpadu močových kaménků a celkově uklidňuje.
Podává se obvykle ve formě nálevu (10 g květů na 2 šálky vody 1x denně, je-li drogou kořen, pak jeho množství poněkud snížit) a to zejména při nemocích dýchacích orgánů, plic, ledvinových zánětech apod. Zevně se v některých případech osvědčily obklady z koncentrovanějšího odvaru na odstraňování podlitin (40 g kořene na ¼ l vody) nebo proti dně, revmatismu, závratím či migréně (10 g celé rostliny, tj. kořen, listy i květ na 1 l vody).
Stejně jako prvosenky vyšší lze použít i velmi podobné prvosenky jarní (Primula veris), jejíž účinky jsou i výraznější.

PĚSTOVÁNÍ:

Prvosence vyšší se daří na polostinném až slunném stanovišti, půda by měla být těžší, humózní, vlhčí. Množí se dělením, řízky nebo semeny, která se vysévají v březnu pod sklo. Pěstuje se ve více odrůdách s pestrými květy.

---

Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:

(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)

Veronika napsal(a) dne 13.8.2013:
Tak jsem viděla tu Lovelockovu knihu v originále a ptal se tam po prvosence vyšší - rostoucí kdysi běžně za městem (i např. Londýnem) na březích vodních toků, kde nyní již nebývá a ani ji většina lidí nikdy neviděla. Jsem ráda, že já ano. :o)Jednu jejich skupinku jsem letos (2013) našla přímo v Plzni na vlhké louce kousek od rybníka Košinář (směrem k Boleváku). :o)Jinak taky rostou kolem Lopaty (Kornatic), při nové Francově naučné stezce průběžně u Hádeckého potoka - tam je to vyloženě malebné a stojí to za jarní výlet.

---

ŠÁRKA napsal(a) dne 9.7.2013:
Zdravím všechny,kdo něco vědí o Kapské prvosenkce-vyšší. Náhodou jsem ji dostala od známého, chtěl ji vyhodit. Je nádherná, ale květy má modro fialové, jako sklopený zvonec. Nikde na internetu takový petrklíč nevidím. Spodní listy má asi 20-30 cm dlouhé, štíhlé, květ je na dlouhém stonku končící asi 3-5 znokovitými nádhenými modro fialovými květy.Má prý název na Slonevsku- Kapská prvosenka, streptokarp, osteopermum kapské. Zná-li někdo tuto nádhernou rostlinu, budu ráda, když mi ji nějak přiblíží, co a jak se pěstuje. Moc děkuji. Šárka

---

Veronika napsal(a) dne 11.7.2011:
V knize o ekologii J. Lovelocka Gaia vrací úder, kterou jsem četla loni v září (2010), byla řečnická otázka, kdo ze čtenářů viděl v přírodě kvést petrklíč (což mohla být jak prvosenka jarní, tak prvosenka vyšší). Přiznávám, že já ho (ani jeden druh) do té doby neviděla, ale chtěla jsem to napravit a tak jsem letos (2011) pilně hledala. Jsem z Plzeňska, tak v úvahu připadaly zhruba západní a střední Čechy.
Na Plzeňsku zřejmě byla prvosenka vyšší vždycky hojnější než ta jarní, není tu tak teplo. Leckdo z mých známých pokročilejšího věku tvrdil, že ji v mládí v okolí vídával.
Nakonec jsem prvosenku vyšší viděla kvést v přírodním parku Kornatický potok nedaleko zámku Kozel (obce Štáhlavy v okrese Plzeň-jih), volně na louce u Kornatického potoka a podél zahrádek, pak několikrát cestou na Lopatu povětšinou před chatami (vysazené?), naposled zase volně na louce u lávky přes Hádecký potok. Příští rok tam určitě vyrazíme zas. :o)
Má matka mě také vzala na louku u Stropčic, kde prý kvétaly stovky petrklíčů, ale našla tam jen pár kvítků - já byla šťastná i za ně, ona ale zklamaná, že je jich tak málo.
Nevíte na Plzeňsku ještě o nějakých dalších lokalitách?
Strýc mi tvrdil, že je jako kluk vídával u Horšic u potoka,kam jsem se letos nedostala, dokonce by snad měla být jedna lokalita i přímo na území Plzně u Boleveckých rybníků (minimálně na počátku 90. let tam byla), ale zatím jsem ji nenašla, příští rok chci hledat zas. Určitě jich v Plzni ale bývalo víc a zbyla už maximálně ta jediná, což by naznačovalo, že Lovelock má pravdu.
Jaké jsou vaše zkušenosti?
Taky mě napadlo, že by nebylo špatné udělat nějaké obecné mapování všech českých druhů prvosenek, aby se tak mohlo zodpovědět na Lovelockovu otázku, jak špatně či dobře na tom s petrklíči jsme.

---

Nemáte oprávnění psát komentáře.