Aconitum napellus - oměj šalamounek

Vytisknout
Podrobnosti
Kategorie: Herbář rostlin
Zobrazení: 36067

Aconitum napellus - oměj šalamounek

Slovensky: Prilbica modrá

Čeleď: Ranunculaceae - pryskyřníkovité

 

POPIS:

Vytrvalá, 50 až 150 cm vysoká bylina. Lodyha je přímá, tuhá, nevětvená. Listy řapíkaté, dlanitě 5 až 7dílné, úkrojky jsou hrubě zubaté. Květenství je nevětvený nebo jen málo větvený, koncový, až 20 cm dlouhý hrozen.Květy jsou 1 až 3 cm dlouhé, modré až modrofialové, přilba vyklenutá, obvykle širší než vysoká, tyčinky jsou chlupaté. Kvete v VI až VIII.

STANOVIŠTĚ:

Vlhčí louky, vysokostébelné nivy, suťové lesy, břehy potoků, křoviny.

ROZŠÍŘENÍ:

Pyreneje, Alpy, balkánská pohoří, vystupuje do nadmořských výšek až 2500 m. Zavlečen byl i do Severní Ameriky. V ČR roste jen podruh Aconitum napellus subsp. firmum (syn.: Aconitum plicatum) a to výhradně v českých a moravských pohraničních horách, od podhůří až po subalpínský stupeň.

JEDY:

Oměj obsahuje diterpenoidní alkaloidy, jako je např. akonitin (jeden z nejprudších a nejrychleji působících rostlinných jedů), napellin, lykoktonin, mesakonitin, hypoakonitin a další, dále isochinolinový alkaloid magnoflorin, kyselinu karboxylovou a akonitovou. Alkaloidy jsou obsaženy nejvíce v listech a v hlízách (okolo 0,5%), jejich obsah je však závislý zejména na stanovišti, na kterém rostlina roste, a také na roční době (v hlízách je nejméně alkaloidů v době květu, jejich obsah roste na podzim a maxima dosahuje během zimy).
Příznaky otravy se objevují již po požití asi 0,2 mg akonitinu, smrtelná dávka pro člověka činí asi 3 až 6 mg, což představuje jen několik gramů kořene. První příznaky se objevují již po několika minutách, smrt může přijít během několika mála hodin. Po požití rostliny se dostavuje pocit mravenčení v dutině ústní, který se dále šíří na celou hlavu, někdy tento stav bývá doprovázen i pocitem prázdnoty nebo pocitem rostoucí hlavy. Později se mravenčení a píchání rozšiřuje na konečky prstů všech končetin, na prsa, záda a pánev a ještě později přichází úplné znecitlivění. Zároveň se objevuje celkové vzrušení, nadměrné pocení, zvracení, průjem, pokles tělesné teploty, zimnice, poruchy srdeční činnosti (arytmie), svalová slabost, úzkost, strach z blížící se smrti. Dýchání se stává povrchní, smrt nastává za plného vědomí poškozením srdce a zástavou dechu. Prognóza otravy omějí je vážná, i těžké otravy lze však přežít podaří-li se udržet činnost srdce a dechu. První pomoc spočívá ve vyvolání zvracení, nezbytné je však okamžitě přivolat lékařskou pomoc! U dětí se údajně vyskytly otravy i po vysávání sladkého nektaru z květů!
Jedovatosti oměje se již v dávných dobách s úspěchem využívalo v lidovém travičství nebo k trávení vlků, kterým se předhazovalo maso potřené omějí (viz. název jiného druhu: oměj vlčí mor - A. vulparia).

LÉČITELSTVÍ:

Sbíranou částí je zejména hlíza, která se sbírá na podzim (říjen) a suší se za teplot do 40 °C. Ojediněle se sbírá i nať.
Droga v přiměřených dávkách zmírňuje neuralgické bolesti, snižuje horečku (při chřipce, rýmě, apod.), usnadňuje vykašlávání, v malých dávkách dráždí dýchací ústředí, ve formě tinktury se užívá při dně, ischiasu, v homeopatii proti neurózám a jiným duševním poruchám, proti zánětlivým nemocím a srdečním chorobám. Zevně se někdy užívalo oměje k zapuzení obtížného hmyzu.
Drogu však nesbírejte a neužívejte(!), neboť je jednak smrtelně jedovatá (i při sběru může vyvolat kožní záněty a puchýře, zvláště na poraněné pokožce) a kromě toho je oměj rostlinou chráněnou.
Izolovaný akonitin se užívá v lékařství.

PĚSTOVÁNÍ:

Občas bývá oměj pěstován i na zahradách, hlavně jeho různobarevné, bílé a velkokvěté hybridy. Vyžaduje kyselejší, humózní, vlhčí, ale propustnou půdu a světlé až polostinné stanoviště. Množí se dělením trsů na podzim.

Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:

(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)

Karolina napsal(a) dne 20.3.2011:
Nevíte, prosím, někdo, jak lze odlišit Oměj šalamounek od oměje pestrého?



Jiřina Broučková napsal(a) dne 12.7.2008:
Já mám na oměji mšici makovou, je úplně obalená. Mravenci ze mšic sbírají medovici a neotráví se. Je ten hmyz ale nezmar. Slyšela jsem už o otravě po medu z oměje.
Anonym napsal(a) dne 11.6.2008:
Acconitum je veľmi dobté homeopatikum a užíva sa pri rôznych akutnych stavoch na vylepsenie, prípadné vymiznutie príznakov. Napr. pri mori,ostrom slnku a slanej vode, ked začnú oči štípať, prípadne slziť, si stačí vziať homeopatikum C30 - 2 guličky a uvidíte ako rýchlo sa Vám uľaví...