Lontar¹ obecný (Borassus² flabelliformis³ L.) jest ztepilá palma, jejíž kmen - až 25 m vysoký a v průměru 6 dm silný - bývá často nad kořenem a pod korunou napuchlý. Ostatně jest kmen od jizev po opadalých listech kroužkován a na vrcholku nese hustou korunu z velikých, až 2 1/2 m dlouhých, dlanitě rozeklaných, od obvodu k řapíku deštníkovitě prohloubených listů.

Dvojdomé květy, vyrůstající v bohatých květenstvích z úžlabí starších listů, dospívají v suché peckovice podobné tvarem i velikostí kokosovým ořechům, jež obsahují po 3 semenech velikosti kachních vajec.

Krásná tato palma jest rozšířena v celé tropické Africe, kde ji zovou deleb, jakož i v jižní Asii a na ostrovech Sundských, kde ji nazývají lontar nebo palmira. Pro veliký užitek ji pěstují však též v horké Americe i v Austrálii. Jestiť vedle kokosovníku a datlovníku pro obyvatelstvo tropických zemí palmou nejdůležitější. Zejména v územích, kde se nedaří rýže a nedostává se jiných jedlých plodů, jest pro chudé domorodce pravým požehnáním. Mladé listy a pupeny dávají palmový salát, plody skýtají jako ořechy kokosové, dokud jsou mladé, občerstvující mléko, později mandlovitá jádra, ze dřeni vyrábí se sago, atd. Jak rozmanitým způsobem tato palma lidstvu prospívá, o tom svědčí nejlépe okolnost, že v jedné staroindické písni se o ní praví, že „dává 801 užitek".

Mezi nejcennější produkty, jež lontar poskytuje, náleží cukernatá šťáva, která se roní z naříznutých míst prašníkových květenství. Denně dává jeden strom této šťávy 2-4 l, za celou květní periodu několik hektolitrů. Jakmile stromy počnou prašníková květenství vyvíjeti, vylézají domorodci až pod samé koruny, květenství naříznou a pod rány uváží nádoby, do kterých cukernatá šťáva stéká. Když se nádoby šťávou naplní, odvážou je a obsah jejich vylejou do větší nádoby. V té se nechá šťáva nějakou dobu kvasiti, až se změní v lahodné, občerstvující palmové víno neboli toddy.