Vytisknout
Kategorie: Fr. Polívka: Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí (rok 1908)
Zobrazení: 5427

Ladel lakonosný (Croton lacciferum1 L., Aleurites2 laccifera Willd.) jest malý strůmek shodující se ve většině vlastností s ladelem kaskarillou. Má střídavé, dlouze řapíkaté, vejčitě elliptičné, ku konci súžené listy a úžlabní, štíhlé hrozny bílých květů. Složení květů i plodů jest totéž jako u kaskarilly, proto o nich možno na tomto místě pomlčeti.

Kroton lakonosný - Croton laccifer

Jsa domovem v jižní Asii a na blízkých ostrovech, ladel lakonosný zasluhuje zvláštní zmínky proto, že na mladých jeho větvích žijí samičky polokřídlého hmyzu červce lakového (Coccus lacca Kerr) a to někdy v takovém množství, že větévky úplně pokrývají. Zabodávajíce se sosákem do šťavnaté kůry, samičky ty jsou příčinou, že z poraněných míst roní se pryskyřičná, červenohnědá hmota, která posléze samičky úplně obalí a vytvoří na letorostech hrbolatou vrstvu 3-8 mm silnou. Samicky v pryskyřičné masse brzy zahynou. Nežli k tomu však dojde, postarají se o potomstvo tím, že zrodí po 20-30 vajíčkách, ze kterých se za nějakou dobu vylíhne drobounký hmyz a ten se z pryskyřičného vězení prodere záhy na světlo.

Pryskyřičná massa z nabodnutých míst letorostů ladelových vytékající posléze úplně ztuhne v tvrdou hmotu bez chuti i bez vůně - v tak zv. přírodní laku (resina laccae), která obsahuje vedle několika pryskyřic jisté procento vosku a něco červeného barviva.

Poněvadž se z přírodní laky připravuje šelak a červené barvivo zvané lac-dye, jest důležitým zbožím vývozním. Do obchodu přichází laka buď v zrnkách (lacca in granis), t. j. v nepravidelných kouscích, jak byly s větévek ladelu sebrány, nebo v prutech (lacca in baculis), t. j. i s větvičkami, z nichž byla vyprýštila, a i s hmyzem, který větvičky nabodal.

Šelak (lacca in tabulis, angl. a něm. Schelack) připravuje se z přírodní laky způsobem velice jednoduchým: Laka se nad ohněm rozpustí a procedí se pak hrubým plátnem; tím oddělí se z ní různé příměšky a součásti těžce tavitelné. Plátnem procezená laka leje se potom v tenkých vrstvičkách na kovové desky nebo na banánové listy, na nichž se nechá dokonale vystydnouti a ztvrdnouti. Potom se vrstvičky sloupnou a rozdrobí v tenké, ostrohranné lupínky - šelak.

Ze šelaku připravují, rozpouštějíce jej v líhu, fermeže a laky (pokosty) hodící se zvláště na rychle schnoucí politury truhlářské; mimo to z něho připravují jemné druhy pečetního vosku, dávají ho do tmele na porculán, boraxovým jeho roztokem tuží plstěné klobouky atd.

Nejlepší zboží šelakové dovážejí do Evropy obyčejně pod jménem šelaku bengálského z Kalkuty, kamž dodává se zvláště z poříčí Gangu. Ale také Siam a Anam exportují mnoho dobrého šelaku.

Červené barvivo lac-dye neboli lac-lac, jež druhdy bylo velice oblíbeno a draze se platilo, dnes však jest skoro úplně zatlačeno barvivy umělými, možno z přírodní laky vytáhnouti, vaří-li se laka nějakou dobu ve vodě a voda se pak odpaří.

Pozn. V Mexiku roste ladel dračí (Croton draco Schlecht.), který dává červenou pryskyřici nazývanou mechickou dračí krví. Upotřebení její jest podobné jako dračích krví z jiných stromů.

1Novolat. - lacca (od persk. lak) + ferre = nésti.

2Řec. pšeničný, poněvadž některé druhy, majíce větve obaleny lakou, vypadají jako by byly pomoučeny.