Vytisknout
Kategorie: Fr. Polívka: Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí (rok 1908)
Zobrazení: 5664

Voskovník obecný (Myrica1 cerifera2 L.,) jest keř nebo nevysoký strůmek mající střídavé, přisedlé, opakvejčité, na hořejším okraji oddáleně pilovité, kožovité listy a drobné, různopohlavné, dvojdomé květy, sestavené do postranních jehněd, které se rozvíjejí dříve nežli počnou listy rašiti.

Vřesna voskonosná - Myrica cerifera

Kvítky prašníkové, skládající jehnědy převislé, jsou zastoupeny pouhými 6-8 tyčinkami, jež vězí v paždích šupin. Kvítky pestíkové, směstnané do jehněd přímých, mnohem kratších, ellipsoidických, mají nepatrné 4 lístky okvětní a svrchní semeník.

Plody jsou jednosemenné, kulovaté, černé nažky zvíci hrachových zrn, tím pamětihodné, že vyměšují z povrchu bělavý voskovitý prášek, kterým jsou posléze úplně jako rozprýskanou vrstvou obaleny3.

V soustavě rostlinné náleží voskovník do čeledi rostlin zdlovitých neboli voskovníkovitých (Myricaceae), z nichž v naší květeně neroste ani jediná. Nejblíže příbuzný z našich rostlin jest jim ořech vlašský (Juglans regia L.).

Voskovník jest domovem ve Spojených Státech severoamerických, od jezer Kanadských až po Floridu, kde se mu nejlépe daří v bahnech a rašelinách. Pěstují jej však také v Alžírsku, zvláště v takových okresích, kde jsou močály, aby se tím tyto okresy staly zdravějšími; ba i v jižní Evropě možno voskovník obecný jako okrasný keř tu a tam spatřiti.

Vaří-li se zralé plody voskovníku ve vodě, vosk se rozpustí a usazuje se na povrchu vody, kdežto těžší nažky zůstanou na dně. Sebere-li se vosk s vody a opětovným roztavením se vyčistí, možno ho použiti jako vosku včelího, s nímž se často míchá. Oproti vosku včelímu jest vosk myrikový (cera myricea), zvaný chybně též voskem myrtovým, tvrdší, zelenavé barvy a slabé balšámové vůně. V Americe ho přidávají do mastí i náplastí a zhotovují z něho svíčky.

Kromě voskovníku obecného jest ještě celá řada druhů, které dávají též vosk. Z nich budiž uveden pouze voskovník srdcolistý (Myrica cordifolia L-), jejž pěstují v jižní Africe. Ze zelenavého vosku jeho zhotovují se svíčky a Hottentoti ho pojídají jako sýru.

V Brasilii vede se obchod se žlutavě bílým voskem okubovým, jenž pochází z plodů voskovníku okuby (Myrica ocuba Willd.). Upotřebuje se ho hlavně k výrobě svíček jako obou předch.

1Tímto slovem rozuměli starověcí Řekové tamarýšek.

2Slož. z lat. cera = vosk + ferre = nésti.

3Voskovou vrstvu na plodech voskovníku možno srovnati s jemnou vrstvičkou vosku, kterým bývají povlečeny (ojíněny) naše švestky.