Oenothera glazioviana - pupalka rudokališní

Syn.: Oenothera erythrosepala, Oenothera lamarckiana
Slovensky: Pupalka červenokališná

Čeleď: Onagraceae - pupalkovité

POPIS:

Dvouletá, až 190 cm vysoká bylina, která v prvním roce vyhání pouze přízemní listovou růžici, teprve ve druhém roce vyrůstá kvetoucí lodyha. Lodyha přímá, chlupatá, v květenství žláznatě chlupatá, červená nebo červeně tečkovaná. Lodyžní listy eliptické, špičaté, chlupaté, obvykle s červenou střední žilkou. Korunní lístky širší než dlouhé, žluté, češule 40 až 52 mm dlouhá, kališní lístky červené, pouze u rostlin rostoucích ve stínu mohou být zelené, tyčinky jsou kratší než korunní lístky, čnělka s bliznami výrazně přesahuje prašníky, poupata jsou chlupatá a stejně jako kališní lístky převážně červená. Plodem je tobolka. Kvete v VI až IX.

STANOVIŠTĚ:

V ČR je pěstována a poměrně snadno spontánně zplaňuje, zejména podél železničních tratí, cest, silnic, zanedbaných a neudržovaných částech vesnic, měst apod.

ROZŠÍŘENÍ:

Pochází se Severní Ameriky, odkud byla v polovině 19. stol. převezena jako okrasná rostlina do Evropy, kde se jí zalíbilo natolik, že v její větší části zplaněla. U nás zplaňuje zejména v teplejších oblastech, od nížin po pahorkatiny (max. asi 550 m n.m., ve vyšších polohách zplaňuje jen zřídka nebo přechodně). Kromě Evropy druhotně roste i v dalších částech světa (Japonsko, Malajsie aj.).

PĚSTOVÁNÍ:

Jde o zcela nenáročnou rostlinu, které vyhovuje dobře propustná, písčitá nebo hlinitá půda a slunné stanoviště. Množí se semeny, obvykle se ale o své vlastní šíření postará samovýsevem.