Vytisknout
Kategorie: Herbář rostlin
Zobrazení: 19474

Hepatica nobilis - jaterník trojlaločný (jaterník podléška)

Slovensky: Pečeňovník trojlaločný

Čeleď: Ranunculaceae - pryskyřníkovité

 

POPIS:

Vytrvalá bylina vysoká 5 až 25 cm. Květonosné stonky vyrůstají v počtu 2 až 9, jsou měkce chlupaté, červenohnědé, v době květu je zachována růžice loňských kožovitých, přízemních listů. Nové přízemní růžice listů se vytváří po odkvětu. Listy dlouze řapíkaté s čepelí 3laločnou, s úkrojky široce vejčitými, celokrajnými, v mládí plstnaté, později lysé. Květy oboupohlavné, blankytně modré, zřídka růžové nebo bílé, okvětních lístků 5 až 10. Kvete v III až IV.
Květy jaterníku se k večeru a při dešti sklánějí dolů a zavírají se. Během 8denní doby kvetení se květní plátky prodlužují na dvojnásobek své původní délky. Semena jaterníků šíří mravenci (na bázi oplodí nažky má jaterník na olej bohatý výrůstek, který mravencům velmi chutná).
Latinské i české rodové jméno je odvozeno od podobnosti tvaru listové čepele s tvarem jaterních laloků (latinsky hépar=játra).

STANOVIŠTĚ:

Stinné listnaté i smíšené lesy, lískové a jiné křoviny, preferuje půdy bohaté na mulovou formu humusu, mírně kyselé až mírně zásadité, vlhké.

ROZŠÍŘENÍ:

V ČR od nížin do pahorkatin, většina lokalit se nachází v rozmezí 250 až 600 m n.m. Celkově roste v Evropě kromě severních částí, Velké Británie, severozápadu Španělska, severu Francie, Holandska a jižních částí Ukrajiny a Ruska. Dále roste na Koreji, v Japonsku a v mírných oblastech Severní Ameriky (zde vyskytující se jaterníky jsou však někdy považovány za samostatné druhy).

JEDY:

Rostlina obsahuje protoanemonin, antokyany, flavonoidy, třísloviny, dále sacharosu, emulsin, invertin a v oddenku saponiny. Vzhledem k nepatrnému množství protoanemoninu je však jaterník řazen k rostlinám jen velmi slabě jedovatým.

LÉČITELSTVÍ:

V terapii bylo dříve užíváno natě (Herba hepaticae) a květu (Flos hepaticae) při onemocněních jaterních, žlučníkových, při žlučových kaméncích a také jako prostředek močopudný. Čerstvých listů se stále užívá v homeopatii při bronchitidě, zánětech hltanu a nemocích jater.

PĚSTOVÁNÍ:

Jaterník se pěstuje v zahradách, oblíbené jsou zejména hybridy s květy růžovými, purpurovými, bílými, modrými nebo plnokvěté. Pro své velmi brzké kvetení bývá oblíbeným doplňkem na skalkách, byť má oproti většině skalniček poněkud jiné nároky: vyhovuje mu polostín a vlhčí půda. Množí se dělením trsů na podzim.

DALŠÍ UŽITÍ:

V minulosti se stonků jaterníku užívalo jako náhražky čaje.