![]()
Herbář Wendys
|
|||||
| Úvod | Rostliny cizí | Květena česká | Slovník | Herbář 1899 | Software Herbář |
| Rubus fruticosus - ostružiník křovitý (ostružiník keřovitý, ostružiník obecný)Čeleď: Rosaceae - růžovité
RodRubus zahrnuje více než 1000 druhů, které rostou po celém světě vyjma Antarktidy. Popis:Velmi variabilní keř. Má prýty dvojího druhu: Jednak dřevnaté a nekvetoucí, které mohou být téměř vzpřímené, obloukovitě sehnuté nebo poléhavé, a dále prýty bylinné, které jsou plodné a vyrůstají z nekvetoucích prýtů. Všechny prýty mohou být oblé, nebo hranaté, ostnité nebo bez ostnů, chlupaté nebo lysé. Listy jsou řapíkaté, dlanitě 3 až 5četné, s různou velikostí i různým tvarem lístečků, jež mohou být lysé nebo chlupaté a zbarvené v různých odstínech zelené. Květy vyrůstají převážně v latách, jsou 5četné, nejčastěji bílé až růžové, někdy ale i fialové, květní stopky a kališní lístky mohou být lysé, chlupaté, žláznaté nebo osténkaté. Plodem jsou peckovičky, které dohromady tvoří souplodí známé jako ostružina. Kvete v V až VIII. Stanoviště:Lesy a jejich okraje, houštiny, mýtiny, meze, podél cest, ..., převážně na půdách vlhčích, humózních a nevápnitých. Rozšíření:V ČR hojně, ale jednotlivé drobné druhy mohou být i vzácné. Užití:Na ostružiníkách vyrůstá všeobecné známé ovoce zvané ostružiny, které se dají jíst čerstvé, ale je možno z nich připravovat i šťávy, sirupy, marmelády, džemy, kompoty, ovocná vína, likéry apod. Léčitelství:Pro léčebné využití se sbírají mladé listy v době před rozkvětem (v květnu až červnu). Suší se ihned po sběru při teplotách do 40 °C. Pro potravinářské účely (příměs do čajů) se suší až po zavadnutí trvajícím několik dní (fermentaci), kdy list ztmavne a začne příjemně vonět. Ostružiník v Českém herbáři z roku 1899:Ostružiny rostou na keři, jenž slove ostružinník (Rubus fruticosus) a má krátký, tlustý oddenek, z něhož přímé, oblé, dvouleté větve vyhánějí. V prvním roce nesou tyto lodyhy pouze listy; až druhým rokem vynikají z nich vrcholíky bílých květů. Plod, malina černá, jest z počátku červený, později pak zčerná. Roste v lesích, mýtinách, často hojně pospolu; pěstuje se také v zahradách. Jako maliny, tak i ostružiny mají vlastnosti léků a za ně se také užívají. Nezralé a sušené potřebují se proti průjemu, nať a listí se vaří a odvar potřebuje se za kloktadlo nebo proti průjemu a krvotoku. Kořen slouží za počišťující a na moč ženoucí prostředek. Podobný jest ježinník (R. caesius), jehož plody nezralé a sušené slouží proti průjemu; kořen prý působí zvláště zdárně při průjemu. Listí, květ, ovoce užíti lze uvnitř i zevně jako odvar i obkladek, jenž mírní horkost. Proti vyraženinám a lišejům radí se pití thé z listí a mladé nati rostliny této, jež byla dříve k tomu cíli sušena. Každý večer se uvaří hrst toho v ½ litru vody, nechá se státi přes noc a vypije ráno. Šťáva ostružin, natíráme-li jí kůži, zahání vyraženiny a podobné ostrosti krve. [přejít do tohoto starého herbáře] Poznámky návštěvníků těchto stránek:Žanet (svacek.pe[zavinac]seznam.cz) napsal(a) 11.3.2010, 18:11 hod.: ahoj, kdo z vas mel afty v ustech..nekdo si na to kupuje fialovou vodicku v lekarne.Ja si s ususenych listi udelam caj , takove spise kloktadlo a kloktam nekolikrat za den a na druhy den to zmizne a jazyk uz neboli..Moje dcere jsou skoro tri a fialove vodicky se bala a tak jsem ji rekla at si na vatovou tycinku namoci do ostruzinoveho nalevu a otita jazyk a take ji to preslo.. tohle uz pouzivam hodne dlouho , znam to od babicky. [reagovat] [napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]
Reklama na tomto webu
|