Populus tremula - topol osika (osika obecná)

Čeleď: Salicaceae - vrbovité

Rod

Populus zahrnuje dle taxonomického pojetí 40 až 110 druhů, které rostou v subtropickém až subarktickém pásmu severní polokoule.

Popis:

Opadavý, až 30 m vysoký listnatý strom s četnými kořenovými výmladky a řídkou korunou. Kmen přímý, až 70 cm v průměru, borka v mládí hladká, zelenošedá, ve stáří černošedá a podélně brázditá. Listy střídavé, řapíkaté, vejčitě okrouhlé, na okraji zubaté, řapík ze stran zploštělý. Květy dvoudomé, samčí v až 10 cm dlouhých vysutých jehnědách, s šedě brvitými listenci a červenými prašníky, samičí s červenými bliznami. Plodem jsou tobolky. Kvete před rašením listů, tj. v III až IV.

Stanoviště:

Světlé listnaté lesy a jejich okraje, paseky, křoviny, podél cest, na půdách písčitohlinitých, výživných, čerstvě vlhkých, s vyšší hladinou spodní vody, stanoviště světlé až polostinné.

Rozšíření:

V ČR hojně od nížin až po horské oblasti (max. asi 1400 m n.m.). Celkově roste v téměř celé Evropě a Asii od subarktického pásma až po oblast Středozemí (na jihu i v severní Africe)

Léčitelství:

Sbírají se zejména pupeny, méně často i kůra nebo list. Pupeny se sbírají brzy na jaře před jejich rozvinutím, suší se ve stínu nebo za umělého sušení při teplotách do 40 °C. Kůra se sbírá na podzim.
Droga obsahuje fenolový glykosid salicin a populin, flavonové glykosidy, silice, třísloviny, vosky a pryskyřice.
Působí analgeticky (zejména při revmatismu kloubů), močopudně, snižuje horečku, v oblasti močových cest působí desinfekčně, zevně působí rovněž desinfekčně a protizánětlivě, takže se užívá na špatně se hojící rány nebo hemoroidy.
Podává se obvykle ve formě nálevu (1 až 2 čajové lžičky rozmačkaných pupenů na šálek vody, denně se pijí 2 šálky).
Informace v tomto odstavci čerpány převážně z: J. Janča, J. A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 5.

Další užití:

Osikové dřevo se užívá při výrobě překližek, dýh, zápalek a celulózy.

Pěstování:

Pěstuje se v několika kultivarech lišících se vzrůstem (např. převislá) nebo barvou listů (např. načervenalé).

Topol v Českém herbáři z roku 1899:

Topol vlaský (Populus pyramidalis), strom 80—100 stop vysoký, jehlancovitý. Roste u nás podle silnic v stromořadí, a dostal se k nám od východu přes Itálii. Topol bílý (P. alba) také buda zvaný. Kůra jeho dříve potřebovala se za lék, jenž žene na moč.

Osyka (P. tremula) jest vůbec známý strom; listí na dlouhém tenkém řapíku, tak že při nejmenším hnutí vzduchu se chvěje.

Odvar kůry dává se proti kurdějím a příjici. Topol černý roste vůbec u cest, ve vsích a lesích, zvláště ve vlhkých místech. Poupata potřebují se na odvar proti krvotokům a neduhům měchýře; nyní se nejvíce berou na tak zvanou topolovou masť.

[přejít do tohoto starého herbáře]

Poznámky návštěvníků těchto stránek:

[napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]

 RSS

Úvod (Home)	Zobraz rostliny:		Zpět (Back)
Všechny	Plané v ČR	Zahradní	Pokojové a skleníkové
Skalničky	Masožravé	Léčivé	Jedovaté a halucinogenní
Jedlé	Jinak užitkové	Byliny	Keře
Stromy	Výtrusné	Vybrat podle čeledí	Kvetoucí v tomto měsíci

Reklama na tomto webu

Další moje weby: Astrologický program Nebeský kalendář Astrology software Sky Calendar Zvířata na fotografiích Muzeum České Sibiře a Oficiální stránky obce Miličín Spřátelený web: Živé drahokamy