Viola palustris - violka bahenní

Slovensky: Fialka močiarna

Čeleď: Violaceae - violkovité

 

POPIS:

Vytrvalá, 5 až 15 vysoká bylina. Listy obvykle v počtu 2 až 5, dlouze řapíkaté, okrouhle vejčité až ledvinovité, na okraji mělce vroubkované, na bázi srdčité, oboustranně lysé nebo jen na spodní straně na žilkách krátce chlupaté, řapík delší než čepel, často úzce křídlatý. Květní stopka s listencem umístěným v její dolní polovině. Květy nevonné, 10 až 15 mm dlouhé, bledě fialové, dolní korunní lístky s tmavším žilkováním, čnělka na vrcholu terčovitě rozšířená, ostruha fialová, silná, na konci tupá, kališní lístky na vrcholu tupé, na okraji s úzkým blanitým lemem. Kvete v IV až VI.

STANOVIŠTĚ:

Bažinné a rašelinné louky, prameniště, olšiny, na půdách převážně kyselých a mokrých.

ROZŠÍŘENÍ:

V ČR roztroušeně až hojně od pahorkatin po horské oblasti (max. asi 1350 m n.m.), v teplých oblastech zřídka nebo chybí. Celkově roste zejména v severní Evropě (Skandinávie, Island, Velká Británie, Polsko, Pobaltí, severozápad Ruska, vzácně i na jihu Grónska), na jihu po Rakousko, Slovensko a Ukrajinu, velmi vzácně roste i ve Francii a Španělsku.

Nemáte oprávnění psát komentáře.