Crataegus x media - hloh prostřední

Čeleď: Rosaceae - růžovité

Rod

Crataegus zahrnuje až 200 druhů, které rostou v mírném pásmu severní polokoule.
Pozn.: Vzhledem k tomu, že většina u nás divoce rostoucích hlohů se mezi sebou velmi často kříží, bývá v mnoha případech přesné určení druhu značně obtížné až nemožné.

Popis:

Opadavý, obvykle trnitý, až 5 m vysoký keř nebo malý strom. Listy střídavé, řapíkaté, v obrysu obvejčité až kosníkovité, na okraji pilovité, peřenolaločné, s 3 až 5 úkrojky, které jsou v horní části zařízlé více než do 1/3 čepele. Květy 5četné, bílé, kališní cípy trojúhelníkovité, přibližně stejně dlouhé jako široké, čnělky 1 až 2. Malvice s 1 až 2 pecičkami, elipsoidní až kulovité, tmavě červené, kališní lístky k malvici nazpět přitisklé nebo mírně odstávající. Kvete v V až VI.
Hloh prostřední je křížencem hlohu obecného a hlohu jednosemenného (Crataegus laevigata x Crataegus monogyna).

Stanoviště:

Křovinaté stráně, meze, pastviny, podél cest.

Rozšíření:

V ČR roztroušeně od nížin po pahorkatiny, ve vyšších polohách vzácně nebo chybí (max. asi 780 m n.m.). Celkově roste v Evropě na západě od Britských ostrovů, na severu po jižní Skandinávii a Pobaltí, na jihu po Francii, Itálii, Balkán a Rumunsko, na východě po západní Ukrajinu.

Léčitelství:

V léčitelství lze použít jakýkoliv z našich planě rostoucích hlohů, tedy i hloh prostřední.
Sbírá se květ, list nebo plody (hložinky). Listy a květy se sbírají na počátku rozkvětu. Suší se co možná nejrychleji na stinném a vzdušném místě, při umělém sušení za teplot do 35 °C. Plody se sbírají za plné zralosti (září až říjen) ještě před příchodem prvním podzimních mrazů. Nejlépe je sušit je umělým teplem nepřesahujícím 70 °C.
Droga obsahuje triterpenové kyseliny, aminopuriny (adenosin, adenin, guanin), flavonoidy, antokyany, kvercetin, pektiny, saponiny, třísloviny, v plodech jsou dále přítomny karoteny, cukry a vitaminy B a C.
Hloh působí zejména na srdce a krevní oběh, rozšiřuje věnčité tepny, snižuje krevní tlak, působí protiskleroticky, zklidňuje srdeční neurózu, užívá se při arytmii, na doléčení infarktu myokardu, v prevenci ischemické choroby srdeční, při angině pectoris, při otocích srdečního původu, migrénách nebo klimakterických potížích. Příznivé účinky hlohu byly zaznamenány zejména při jeho dlouhodobém užívání starými lidmi postiženými "srdeční slabostí".
Nejvhodnější lékovou formou je tinktura, která se podává 3x denně po 30 až 50 kapkách, při preventivním užívání postačuje 2x denně po 15 kapkách. Hloh je možné připravit i ve formě čaje (1 čajová lžička drogy se přelije šálkem vroucí vody, luhuje se 5 minut, pijí se 3 až 4 šálky denně). V domácích podmínkách je možné vyrobit i léčivou kořalku (plody hlohu se nasypou do vodky nebo žitné, přidá se cca 100 g cukru, nechá se 4 až 6 měsíců stát a poté se užívá jako léku!).
Informace v tomto odstavci částečně převzaty z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 2.

Hloh v Českém herbáři z roku 1899:

Hloh (Crataegus oxyacanta), trnitý keř nebo strom, mající malé květy a malé červené plody (hlohyně). Roste v houštích a na pokraji lesů; kvete v máji a v červnu. Dříví potřebuje se různě. V zahradách pěstují se rozmanité odrůdy.

Ptáci někteří zobají rádi ovoce hlohu.

Ze sušených listů a květů lze vařiti thé.

[přejít do tohoto starého herbáře]

Poznámky návštěvníků těchto stránek:

[napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]