Acorus calamus - puškvorec obecný

Čeleď: Araceae - árónovité

Popis:

Vytrvalá, výrazně aromaticky vonící, až 1,5 m vysoká bylina. Lodyha 3hranná. Listy trávovité, asi 2 cm široké, tuhé, na okraji mírně zvlněné. Květenství husté, palicovité, zdánlivě postranní, podpůrný listen (toulec) působí dojmem pokračování lodyhy. Květy velmi drobné, nenápadné, žlutozelené. Plodem jsou červené bobule, v našich podmínkách se však puškvorec množí výhradně vegetativně. Kvete v VI až VII.

Stanoviště:

Břehy, rákosiny, porosty ostřic, příkopy, na půdách bahnitých, stanoviště stinné.

Rozšíření:

Puškvorec je pravděpodobně původní pouze v jižní Číně, již v dávných dobách byl však zavlečen do Indie, odkud se šířil dál. Na území současné ČR byl dovezen v 16. století, již před tím však rostl v jiných částech Evropy, kam jej zřejmě přivezli Tataři, kteří věřili, že puškvorec čistí vodu a že je indikátorem nezávadnosti vod. V současnosti roste v ČR roztroušeně, vlivem rozsáhlých meliorací však v posledním období znatelně ubývá. Zavlečeně roste v téměř celé Evropě, v Asii i v Severní Americe.

Léčitelství:

Sbírá se oddenek (Rhizoma calami aromatici) a to nejlépe na podzim ve věku 2 až 3 let, kdy dosahuje průměru okolo 2 cm. Poněkud méně kvalitní drogu poskytuje jarní sběr. Po omytí se oddenek rozřeže na kusy dlouhé 20 až 30 cm, silnější části je možné rozříznout i podélně. Suší se za teplot do 35 °C. Droga by měla být spotřebována nejpozději do 2 let od sběru neboť časem výrazně klesá její kvalita.
Puškvorcová droga obsahuje asi 2% až 7% silice tvořené řadou mono a seskviterpenů. Dále obsahuje hořčiny, třísloviny, slizy, cukry, cholin a fenylpropan beta-asaron, jenž je podezřelý z kancerogenity, proto by neměla být užívána droga, která v silici obsahují více než 5% této látky (naše domácí puškvorce ji však obvykle obsahují výrazně méně, takže jejich použití se jeví jako bezpečné, větší množstvé této látky obsahují zejména východoasijské a pravděpodobně také americké puškvorce).
Droga se užívá zejména při nerůznějších žaludečních potížích, neboť podporuje látkovou výměnu, tvorbu trávicích šťáv, zklidňuje křečovité bolesti a zároveň působí i desinfekčně a močopudně. Uplatní se proto např. při infekčních průjmech, při nadýmání, při nechutenství apod. Vedle toho puškvorec i mírně uklidňuje (např. při neurózách) a působí antidepresivně, tlumí astmatické záchvaty, celkově zlepšuje stav zesláblých lidí (ve stáří, po nemoci, po operaci, ozařování, chemoterapii ...), v některých případech působí i výrazně protialergicky. Zevně ve formě koupelí se užívá na revmatismus, na ekzémy, na omývání ran nebo jako celkově posilující prostředek.
Vnitřně se aplikuje ve formě nálevu, prášku nebo tinktury. Nálev se připravuje ze 2 lžic drogy na 1/4 l vroucí vody, luhuje se 15 minut, pije se 2x denně po 1 šálku. Tinktura se bere v dávce 15 až 35 kapek při nechutenství nebo až 60 kapek při nadýmání (pro lepší chuť možno nakapat na kostku cukru). Pro stejné účely lze připravit i puškvorcový čaj z 10 g drogy, jež se 8 minut vaří v 0,5 l vody. Prášek se bere v dávkách 0,5 až 2 g (na špičku kulatého nože), maximálně 3x denně. Na koupele se připravuje odvar ze 600 g drogy na 4 až 5 l vody, vaří se 15 minut a po té se přilije do koupele. Celková doba podávání puškvorce by nikdy neměla přesáhnout dobu 6 týdnů, jinak žádné kontraindikace nejsou známy.
Informace v tomto odstavci čerpány převážně z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 4.

Další užití:

Puškvorce se užívá jako přísady do parfémů, zubních past, žvýkaček či likérů, kterým propůjčuje hořkou chuť, oddenky se také často kandují.

Omamné účinky:

Žvýkání čerstvého oddenku působí v menším množství (cca 5 cm oddenku) stimulačně, vyvolává stavy euforie a opojení, ve větším množství (až 25 cm) se mohou objevit i zrakové halucinace. Existuje hypotéza, že tyto stavy pravděpodobně způsobuje přítomný beta-asaron (viz. předchozí odstavec), jenž je svou chemickou strukturou podobný psychotropnímu alkaloidu mezkalinu. Experimentování s puškvorcem však nelze považovat za bezpečné, neboť beta-asaron je ve větším množství karcinogenní!

Pěstování:

Pěstuje se i ozdobná odrůda se žlutě proužkovanými listy (Variegatus). Vyžaduje bahnitou půdu (nejlépe břeh rybníka nebo zahradního jezírka) a spíše stinné stanoviště. Množí se rozřezanými oddenky, které se naháží do bahna.

Puškvorec v Českém herbáři z roku 1899:

Puškvorec (šišvorec, prustvorec, Acorus Calamus) má oddenek pod zemí rozlezlý, článkovitý; listy 5—7 st. vysoké, ½ palce široké; na konci stvolu jest palice. Roste na pobřežích řek a rybníků.

Kořen vonný potřebuje se v lékařství. Užívá se ho proti dně, zimnici, úbytím; také cukrem se obaluje.

Odvar kořene žene na moč, léčí křeče, obtíže žaludkové; zevně léčí vředy, též bolavé dásně. Tinktura z něho dělá se: Dva loty oleje z kořene toho rozpustí se v 2 Itr. líhu, a dává se toho 10—40 kapek. Prášek také se upravuje z kořene toho, jenž smíchá se s jinými kořennými, vonnými a hořkými věcmi.

Při léčení zvířat potřebuje se kořen při neduzích ústrojů zažívacích, při nadýmání, kolice, průjemu, hostci a zánětu plic, křečích, a dává se koním a skotu 15—45, ovcím a prasatům 8—15, psům 1—4 gr. a sice vždy za 3—4 hod. Dávati se může ve všech způsobech a přidávati lze jiných léků dle okolnosti. Zevně upotřebí se při křečích a ochrnutí, při -zánětech hostečných, při ranách, vředech a pod.

[přejít do tohoto starého herbáře]

Poznámky návštěvníků těchto stránek:

V?nec (vsvec[zavinac]centrum.cz) napsal(a) 28.2.2009, 13:32 hod.:
tyto stavy vyvolává 2,4,6-trimethoxyamfetamin
[reagovat]

[napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]

 RSS

Úvod (Home)	Zobraz rostliny:		Zpět (Back)
Všechny	Plané v ČR	Zahradní	Pokojové a skleníkové
Skalničky	Masožravé	Léčivé	Jedovaté a halucinogenní
Jedlé	Jinak užitkové	Byliny	Keře
Stromy	Výtrusné	Vybrat podle čeledí	Kvetoucí v tomto měsíci

Reklama na tomto webu

Další moje weby: Astrologický program Nebeský kalendář Astrology software Sky Calendar Zvířata na fotografiích Muzeum České Sibiře a Oficiální stránky obce Miličín Spřátelený web: Živé drahokamy