Helianthus annuus - slunečnice roční

Čeleď: Asteraceae - hvězdnicovité (složnokvěté)

Rod

Helianthus zahrnuje asi 70 druhů, které jsou původní převážně v oblasti od jihu Kanady po sever Mexika, několik druhů roste i v Jižní Americe, druhotně však rostou či jsou pěstovány téměř po celém světě.

Popis:

Jednoletá, 30 až 300 cm vysoká, drsně chlupatá bylina. Listy střídavé, řapíkaté, srdčité až trojúhelníkovité, vroubkovaně pilovité, řapíky nekřídlaté. Květní úbory až 30 cm v průměru, okrajové jazykovité květy zlatožluté, trubkovité květy černé, po rozkvětu žluté.

Původ:

Původní v Severní Americe, v ČR často pěstována, občas zplaňuje.

Léčitelství:

Sbírá se zejména semeno (Semen helianthi), někdy i okvětí (Flos helianthi).
Semena obsahují až 45% oleje, dále bílkoviny, glyceridy, steroly, fosfolipidy, karotenoidy, organické kyseliny (citrónová, vinná, chlorogenová), lecitin a provitamin A. V květech a stejně tak i v listech je obsažen flavonoid quercimeritrin, kumarínové glykosidy, triterpenové saponiny, karotenoidy, antokyany, třísloviny, cholin, xantofyly, solantová kyselina, betain, helianthin a minerální látky.
Slunečnicový květ snižuje horečku, vylepšuje trávení, snižuje pocení, stimuluje činnost jater, zevně léčí hnisavé kožní afekce, záněty a zapaření. V lékařství se slunečnicové tinktury užívá při malárii, tuberkulóze a při žilních chorobách. Slunečnicová semena v množství 2 až 4 čajové lžičky denně zlepšují ostrost vidění.
Květ se podává ve formě prášku (asi 5 g denně) nebo ve formě nálevu či ve formě tinktury (2x až 4x denně po 25 až 40 kapkách).
Informace v tomto odstavci převážně převzaty z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 4.

Další užití:

Ze semen se vyrábí slunečnicový olej, který obsahuje vysoký podíl nenasycených mastných kyselin (zejména kyselinu linoleovou a olejovou).

Pěstování:

Slunečnice se pěstuje v řadě odrůd, které se liší zejména výškou rostliny. Existují i odrůdy plnokvěté a vytrvalé. Rostlina vyžaduje slunné stanoviště a výživnou půdu (neuškodí občasné přihnojování). Množí se semeny, která se sází na jaře do hloubky asi 2,5 cm, pro ranější kvetení je třeba rostliny předpěstovat pod sklem a na venkovní stanoviště pak semenáčky přesadit na jaře.

Slunečnice v Českém herbáři z roku 1899:

Slunečnice obecná (Helianthus annuus) má lodyhu 4—8 st. vysokou. Roste v Americe; u nás pěstuje se k vůli olejnatým plodům. Slunečnice hliznatá (Topinambur, H. tuberosus), má menší hlízy na kořenu, jež jako brambory možno jísti. Pochází z Brasilie a pěstuje se u nás v zahradách. Daří se v půdě jakékoli a rozmnožuje se velmi rychle.

[přejít do tohoto starého herbáře]

Poznámky návštěvníků těchto stránek:

[napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]

Další rostlina rodu Helianthus:
Helianthus tuberosus Slunečnice topinambur

 RSS

Úvod (Home)	Zobraz rostliny:		Zpět (Back)
Všechny	Plané v ČR	Zahradní	Pokojové a skleníkové
Skalničky	Masožravé	Léčivé	Jedovaté a halucinogenní
Jedlé	Jinak užitkové	Byliny	Keře
Stromy	Výtrusné	Vybrat podle čeledí	Kvetoucí v tomto měsíci

Reklama na tomto webu

Další moje weby: Astrologický program Nebeský kalendář Astrology software Sky Calendar Zvířata na fotografiích Muzeum České Sibiře a Oficiální stránky obce Miličín Spřátelený web: Živé drahokamy