Vaccinium myrtillus, Borůvka, Brusnica obyčajná

Vaccinium zahrnuje asi 200 druhů, které rostou nejvíce v horách tropické jihovýchodní Asie a na tichomořských ostrovech, dále v horách Ameriky a východní Afriky a jen několik málo druhů v mírném a subtropickém pásmu severní polokoule.

Popis:

Keříček, 20 až 50 cm vysoký s dřevnatějícími podzemními výběžky. Větve hranaté, zelené. Listy vejčité, jemně pilovité, na vrcholu zašpičatělé, na bázi zaokrouhlené. Květy jednotlivé v úžlabí listů, nící, koruna kolovitě baňkovitá, bílé, nazelenalé nebo narůžovělé. Bobule kulovité, ojíněné, modročerné, někdy bělavé, zelenobílé nebo červené. Kvete v IV až VI.

Stanoviště:

Kyselé lesy, vřesoviště, pastviny, skály, kosodřeviny, na půdách kyselých, málo výživných, humózních, nepříliš suchých.

Rozšíření:

V ČR v teplých oblastech vzácně, ve středních polohách roztroušeně až velmi hojně, v horách obecně. Celkově roste v Evropě, ve Středozemí však pouze na horách, na východě až po Mongolsko.

Léčitelství:

Sbírá se list (Folium myrtillis) a to od června do září nebo plod v době zralosti (Fructus myrtillis). Plody se suší na slunci nebo ve stínu, při umělém sušení teplota nesmí překročit 45 °C. List se suší obdobně, teplota při umělém sušení by neměla překročit 40 °C.
Listy obsahují flavonoidy, třísloviny (asi 11%), glukokininy, organické třísloviny, tanin, éterické oleje, sliz, pryskyřici a myrtillin. V plodech jsou přítomny kyseliny jablečná, citrónová, benzoová a suxinicová, dále třísloviny (asi 7%), tuky, pektin, pektosa, barviva a další látky.
Vzhledem k tomu, že glukokininy snižují hladinu cukru v krvi, uplatňuje se borůvka zejména v diabetologii. Droga rovněž působí svíravě a desinfekčně. Plody se osvědčily proti průjmům, antibakteriálně působí proti Escherichia coli a stafylokokům, příznivě působí na cévní stěny a na regeneraci oční sítnice, desinfekčně při zánětu ústní dutiny a hrtanu. Odvar z listů se užívá zejména jako podpůrného prostředku při cukrovce, osvědčil se však i při střevním kataru, žaludečních křečích, zánětu močového měchýře nebo tlustého střeva.
Informace v tomto odstavci převzaty z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 1.

Další užití:

Jak všeobecně známo, plody borůvky jsou jedlé, užívají se k výrobě kompotů, džemů, sirupů a vína.

Borůvka v Českém herbáři z roku 1899:

Borůvka (Vacinium myrtillus), keřík 1—1½ st. vysoký; listy má vejčité, květy načervenalé, bobule kulaté, černé, jako hrách veliké. Kvete v máji a červnu. Bobule její se jedí čerstvé i sušené. Nať se potřebuje v jirchářství; šťáva z listí, též kořen léčí vředy v ústech. Také kořalka připravuje se z jahod těchto.

Jiný podobný druh jest brusnice, mající bobule červené, které se jedí zavařené. Působí na žaludek prospěšně a ženou na moč. Rozmačkané, s vodou smíchané dají chladicí nápoj proti horečkám. Šťávu z brusin lze smíchati s vodou a píti to. Také syrup a víno připravují z nich.

Poznámky návštěvníků těchto stránek:

jk (jeronym.klimes[zavinac]seznam.cz) napsal(a) 11.8.2008, 23:28 hod.:
jen na okraj mě zajímá, jestli je borůvčí plevel nebo ne? Zda ničí půdu - rozpouští humidové kyseliny, humus ap. (co na to pedologové)? Jak je v ekologické rovnováze vůči jiným lesním bylinám či stromům, zda je vytlačuje či ne? Jaká zvířata spásají borůvčí (nebo bobule, ale tam vím, že je žere tetřev), ale o listech nevím nic. Co je jejich přirozeným nepřítelem?
Omlouvám se ze laický dotaz...

jk
[reagovat]

nelcaberca napsal(a) 23.1.2009, 23:21 hod.:
Největším nepřítelem a hubitelem jsou lidé - česáči s hřebeny. Nejen že ničí borůvčí, ale orvou i plody nezralé a tím připraví ptáky a zvěř o pochoutku a zabrání dalšímu roznesení semen jejich trusem na jiná místa. Navíc často potrhají tahem kořeny rostlin a ty uhynou.

Anonym napsal(a) 21.7.2009, 19:58 hod.:
Reaguji na poznámku, ve které je prý největším nepřítelem člověk - který sbírá borůvky hřebenem. Domnívám se, že hřeben borůvkám vůbec neškodí. Česalo se tak vždy a nikdy z toho nebyl takový problém jako teď. Člověk škodí hlavně výstavbou hotelů, cest, cyklistických stezek, silnic, lanovek atd. v lesích.Člověk si vybere jednu malou věc, aby si mohl omluvit ty velké. Když se procházíte v lese, nestačíte se divit, kolik pet lahví, skleněných lahví, papírů, plechovek, matrací, starého domovního haraburdí tam najdete. Anna.

Lang napsal(a) 18.8.2009, 10:00 hod.:
reakce na: "Domnívám se, že hřeben borůvkám vůbec neškodí. Česalo se tak vždy a nikdy z toho nebyl takový problém jako teď." To se ovšem česalo převážně pro vlastní potřebu a s ohledem na to, aby byla úroda i v dalších letech. Teď je to organizovaný průmysl polských nájezdníků, kteří borůvky doslova těží. Po jejich sběru zbývá doslova spoušť, opravdu to rvou i s kořeny! (Jizerské Hory)

Herbář Wendys
					Hledej rostlinu / heslo:
Úvod	Rostliny cizí	Květena česká	Slovník	Herbář 1899	Software Herbář

Vaccinium myrtillus - borůvka (brusnice borůvka, borůvka černá)

Čeleď: Ericaceae - vřesovcovité