![]() Fotografický herbář
|
|||||
| Úvod (Home) | Slovník | Herbář 1899 | Herbář na CD | Zvířata | Přátelé botaniky |
| Caltha palustris - blatouch bahenníČeleď: Ranunculaceae - pryskyřníkovitéRodCaltha zahrnuje asi 40 druhů rozšířených v mírném pásmu jižní i severní polokoule. Popis:Vytrvalá bylina, 10 až 60 cm (někdy až 100 cm) dlouhá, lodyha poléhavá nebo vystoupavá, silná, lysá, dole často načervenalá, na uzlinách někdy kořenující. Listy tmavě zelené, někdy lesklé, lysé, dole dlouze řapíkaté, v horních partiích přisedlé. Listová čepel srdčitá až ledvinovitá, vroubkovaná až zubatá nebo celokrajná. Listy po odkvětu vetší (až 25 cm), ostře zubaté až pilovité. Květy oboupohlavní, jednotlivé nebo po 2 i více, 5 i vícečetné, žluté, lesklé, vzácně až oranžové. Kvete v IV až VI, jednotlivě občas i později. Stanoviště:Vlhká a bahnitá místa, v blízkosti potoků a rybníků, močálové louky, vlhké křoviny, rákosiny, lužní lesy apod. Rozšíření:V ČR místy dosti hojně, vyskytuje se od nížinných poloh až po horské. V Evropě rozšířen po celém kontinentu až po Island (v Alpách např. až do výšky 2500 m n.m), na jihu však jen vzácně. Vyskytuje se i v severních a mírných oblastech Asie (např. v Tibetu a v okolí Beringovy úžiny) a v arktických a severních oblastech severoamerického kontinentu. Jedy:Celá rostlina obsahuje protoanemonin, saponiny, cholin, alkaloidy (např. magnoflorin), karoten, flavon, kvercetin, v květech je také xantofyl. Vzhledem k poměrně malému množství protoanemoninu je otrava blatouchem možná jen tehdy, kdyby člověk spásl větší množství rostlin. V praxi proto byly pozorovány jen slabší otravy (u člověka i dobytka), které však nebyly život ohrožující. Projevují se nevolností, závratěmi či otoky v obličeji. U otráveného je třeba vyvolat zvracení a podat mu aktivní uhlí. Léčitelství:Dříve se natě blatouchu (Herba calthae palustris, Herba populaginis) užívalo v lidovém léčitelství, dnes se však užívá převážně jen v homeopatii. Působení blatouchu je močopudné a projímavé. Užití:V minulosti se mladých listů blatouchu užívalo jako jarní zeleniny a šťáva z květů se užívala k barvení másla. Poupata zavařená ve slané vodě nahrazovala středomořské kapary. Pěstitelství:Za zmínku stojí zejména odrůda "Alba", která má bílé květy. Blatouch v Českém herbáři z roku 1899:Blatouch (žluťák, Caltha palustris) má lodyhu položenou, neb vystoupavou, lysou a jako mastnou. Květy jsou velké, žloutkové barvy, mají 5 lístků okvětních. Roste v příkopech, na lukách bahenných; kvete v dubnu a květnu. Svaří-li se nať a květy ve víně a pije se to několik dní, léčí se tím žloutenka; též pije-li se utlučené semeno (půl kvent.) ve víně. Náplasť upraví se z květů a listí tlučených, přidá-li se trochu rozpuštěného vosku; tato náplasť klade se na boule a nádory rozličné, jež léčí. — Odvar z rostliny účinkuje prospěšně proti bolavým očím. [přejít do tohoto starého herbáře] Poznámky návštěvníků těchto stránek:Jindřich František Bobák napsal(a) 15.7.2009, 18:38 hod.: Blatouch Je jaro, v trávě orsej kvete, pod stromy něžné jaro klečí, břízám nahnědlé cůpky plete, po zimě zchřadlá srdce léčí. V té době číhá na mokřině i mladý blatouch v mokré hlíně, ve vodě tlusté nohy chladí. Čeká, až holka modrooká zas posadí se u potoka, místečko v trávě zlatem hladí. [reagovat] Jana napsal(a) 28.12.2009, 12:06 hod.: opravdu se vám povedla=) [napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]
| ||||||||||||||||||||||||||||||