Anemone nemorosa - sasanka hajní

Čeleď: Ranunculaceae - pryskyřníkovité

Rod

Anemone zahrnuje asi 40 druhů, které rostou zejména v mírném pásmu severní polokoule.

Popis:

Vytrvalá, až 25 cm vysoká bylina. Stonek je lysý až roztroušeně chlupatý, někdy fialově naběhlý, obvykle pouze s jedním přízemním listem, jehož řapík je dlouhý, obvykle chlupatý, čepel dlanitě 3 až 5četná. V horní polovině stonku vyrůstají v přeslenu 3 stonkové listy, které jsou řapíkaté, s čepelí rovněž 3 až 5četnou. Květní stopka je nejčastěji jen jedna, vzácně 2, je chlupatá, v květu přímá, za plodu nící. Květy jsou oboupohlavní, miskovité, 1,5 až 4 cm v průmětu, 4 až 12četné, bílé až narůžovělé, prašníky jsou žluté. Plodem je nažky, po jejichž dozrání nadzemní část rostliny odumírá. Kvete v III až V.
Latinské rodové jméno je odvozeno od řeckého slova anemos=vítr, jelikož rostlina se i při slabém větru ohýbá a také okvětní lístky snadno ve větru opadávají.

Stanoviště:

Listnaté i smíšené lesy, světliny, křoviny, pastviny, sady, parky, preferuje půdy hlubší, humózní, vlhčí.

Rozšíření:

V ČR roste od nížin do podhorských oblastí hojně, ve vyšších polohách roztroušeně až vzácně nebo chybí (max. asi 1000 m n.m.). Celkově roste v téměř celé Evropě, na jihu zejména v horách, na východě až po střední Povolží.

Jedy:

Obsahuje protoanemonin, kyseliny anemonovou, isoanemonovou a anemoniovou saponiny a snad i stopy alkaloidů. V oddenku je dále obsažen arginin.
Toxickou látkou je protoanemonin, otrava se projevuje podobně jako u pryskyřníku prudkého, tj. zvracením, bolestmi trávícího ústrojí, průjmem, zánětem ledvin, při styku s pokožkou může vyvolat její zánět, v očích pak zánět spojivek. Udává se, že smrtelná dávka pro dospělého člověka činí asi 30 rostlin.

Pěstování:

Pěstuje se ve více odrůdách (velkokvěté, plnokvěté, květy modré, fialové). Vyhovuje jí téměř jakákoliv propustná, mírně vlhká, kyprá a výživná půda, umístění nejlépe v polostínu. Množí se dělením trsů na konci léta.

Sasanka v Českém herbáři z roku 1899:

Sasanka (Zavilec, Anemone) patří mezi pryskyřníkovité, a počítá se několik druhů. Roste v lesích, kvete v dubnu a květnu.

Přičítá se rostlině té dobrý účinek při ochablosti zraku, při ochrnutí, záduše, a vůbec při neduzích hostečných.

Obsahuje jakousi silici, kafr, která má vlastnosti jedovaté.

Také radí se proti chronickým vyraženinám, proti zastaralé příjici a záduše. Užívá se jako prášek 2—5 gr. nebo odvar 1—2 dr. k umývání při vředech, vyraženinách — též výtažek.

Nyní pouze tinktura se shotovuje z čerstvé rostliny, zvláště z kořene.

Listí sasanky užívá se v následujících nemocích zvířat domácích: při zánětu očí spojeném s hojným slzením, při závrati; proti neduhům ústrojů zažívacích, nadýmání a průjemu, proti ozhřivce koní, proti katarrhu plic, proti nemocím, jež následují porod a pod.

[Viz také heslo zavilec]

[přejít do tohoto starého herbáře]

Poznámky návštěvníků těchto stránek:

Taman napsal(a) 30.3.2011, 17:04 hod.:
Pěkná báseň!Něco sice nesedí, ale budiž.
Taman

[napsat novou poznámku nebo dotaz k této rostlině]

Další rostliny rodu Anemone:
Anemone blanda Sasanka rozkošná	Anemone ranunculoides Sasanka pryskyřníkovitá

 RSS

Úvod (Home)	Zobraz rostliny:		Zpět (Back)
Všechny	Plané v ČR	Zahradní	Pokojové a skleníkové
Skalničky	Masožravé	Léčivé	Jedovaté a halucinogenní
Jedlé	Jinak užitkové	Byliny	Keře
Stromy	Výtrusné	Vybrat podle čeledí	Kvetoucí v tomto měsíci

Reklama na tomto webu

Další moje weby: Astrologický program Nebeský kalendář Astrology software Sky Calendar Zvířata na fotografiích Muzeum České Sibiře a Oficiální stránky obce Miličín Spřátelený web: Živé drahokamy