Anemone nemorosa - sasanka hajní
Slovensky: Veternica hajná
Čeleď: Ranunculaceae - pryskyřníkovité
POPIS:
Vytrvalá, až 25 cm vysoká bylina. Stonek je lysý až roztroušeně chlupatý, někdy fialově naběhlý, obvykle pouze s jedním přízemním listem, jehož řapík je dlouhý, obvykle chlupatý, čepel dlanitě 3 až 5četná. V horní polovině stonku vyrůstají v přeslenu 3 stonkové listy, které jsou řapíkaté, s čepelí rovněž 3 až 5četnou. Květní stopka je nejčastěji jen jedna, vzácně 2, je chlupatá, v květu přímá, za plodu nící. Květy jsou oboupohlavní, miskovité, 1,5 až 4 cm v průmětu, 4 až 12četné, bílé až narůžovělé, prašníky jsou žluté. Plodem je nažky, po jejichž dozrání nadzemní část rostliny odumírá. Kvete v III až V.
Latinské rodové jméno je odvozeno od řeckého slova anemos=vítr, jelikož rostlina se i při slabém větru ohýbá a také okvětní lístky snadno ve větru opadávají.
STANOVIŠTĚ:
Listnaté i smíšené lesy, světliny, křoviny, pastviny, sady, parky, preferuje půdy hlubší, humózní, vlhčí.
ROZŠÍŘENÍ:
V ČR roste od nížin do podhorských oblastí hojně, ve vyšších polohách roztroušeně až vzácně nebo chybí (max. asi 1000 m n.m.). Celkově roste v téměř celé Evropě, na jihu zejména v horách, na východě až po střední Povolží.
JEDY:
Obsahuje protoanemonin, kyseliny anemonovou, isoanemonovou a anemoniovou saponiny a snad i stopy alkaloidů. V oddenku je dále obsažen arginin.
Toxickou látkou je protoanemonin, otrava se projevuje podobně jako u pryskyřníku prudkého, tj. zvracením, bolestmi trávícího ústrojí, průjmem, zánětem ledvin, při styku s pokožkou může vyvolat její zánět, v očích pak zánět spojivek. Udává se, že smrtelná dávka pro dospělého člověka činí asi 30 rostlin.
PĚSTOVÁNÍ:
Pěstuje se ve více odrůdách (velkokvěté, plnokvěté, květy modré, fialové). Vyhovuje jí téměř jakákoliv propustná, mírně vlhká, kyprá a výživná půda, umístění nejlépe v polostínu. Množí se dělením trsů na konci léta.
Komentáře
Sasanka roste v polostínu
a vyhledává tiché háje.
Tam najde dobrou kyprou hlínu,
s listím na schovávanou hraje,
a květy bílými jak křída
nevinně se na svět dívá.
Jenže je celá jedovatá.
Jak pomíjivá bývá krása!
Jen zafouká, už paličatá
kráska své květy k zemi střásá,
vítr ji zhasne jako svíci
a změní ji ve větrnici.
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.