Scrophularia nodosa - krtičník hlíznatý (krtičník uzlovitý)
Slovensky: Krtičník hľúznatý
Čeleď: Scrophulariaceae - krtičníkovité
POPIS:
Vytrvalá, 40 až 130 vysoká bylina. Lodyha jednoduchá, ostře 4hranná, nekřídlatá, obvykle lysá, dole často načervenalá. Listy vstřícné, křižmostojné, řapíkaté, čepel trojúhelníkově vejčitá až vejčitě kopinatá nebo podlouhle kopinatá, pilovitě zubatá, lysá. Květy v 3 až 12květých vrcholících skládají koncové hrozny, koruna dvoupyská, břichatá, na hřbetu hnědočervená, jinak žlutozelená. Horní pysk delší nežli spodní, tvoří nad ústím koruny stříšku proti dešti a chrání tak pohlavní orgány před poškozením. Kvete VI až VII.
STANOVIŠTĚ:
Vlhčí a stinnější listnaté i smíšené lesy a jejich okraje, lužní a bažinné lesy, paseky, křoviny, břehy, vlhké příkopy, preferuje půdy čerstvě vlhké až bahnité, hlinitopísčité až jílovité, výživné, humózní, slabě kyselé.
ROZŠÍŘENÍ:
V ČR roste téměř ve všech nadmořských výškách, nejvíce od nížin do podhorských oblastí, kde je dosti hojný. Celkově roste v celé Evropě kromě arktických a subarktických oblastí a nejjižnějších částí Středozemí, dále na Kavkaze, v Íránu, místy v jižní a střední Sibiři.
JEDY A JINÉ OBSAŽENÉ LÁTKY:
Rostlina v malém množství obsahuje toxické glykosidy náprstníkového charakteru, např. diosmin (barosmin), dále obsahuje saponiny, pryskyřice, glykosid scrophularin, pektin, kyselinu vinnou, jablečnou, skořicovou, citrónovou, kávovou a máselnou, cukry, lecitin, vitamin D, manganové soli, flavonové glykosidy a jejich aglykony hesperidin a diosmin. Otrava u člověka nebyla údajně dosud pozorována, u zvířat bylo po požití většího množství natě pozorováno podráždění zažívacího ústrojí, slinění, zvracení, průjem, někdy krev v moči.
LÉČITELSTVÍ:
Již od starověku se užívalo kořene (Radix scrophulariae) a natě (Herba scrophulariae) krtičníku. Kořen se vykopává na jaře nebo na podzim, nať se sbírá během léta. Droga působí močopudně (užívá se zejména při otocích srdečního původu), usnadňuje vykašlávání, zevně se užívá na různá kožní onemocnění (vředy, oteklé žlázy, hnisavé rány, podlitiny) a hemeroidy (nejlépe ve formě sedací koupele), semena jsou účinná proti střevním parazitům, čerstvé listy se přikládají na otoky a špatně se hojící rány, ve formě kloktadla pomáhá při léčení strumy. Nejčastěji se podává ve formě nálevu a to 2 až 3 šálky denně. Ve středověku se drogy užívalo zejména proti krticím (odtud také český i latinský název, latinsky scrophula=tuberkulóza lymfatických uzlin=krtice), rozmanitým zduřeninám, vředům a vyrážkám.
Starší komentáře návštěvníků těchto stránek:
(Tyto komentáře byly vloženy do původní verze tohoto webového herbáře a není možné už na ně přímo reagovat. Svůj příspěvek však mužete vložit dole.)Radka Tulisová napsal(a) dne 30.3.2012:
Používán v homeopatii, v homeopatickém ředění D3 součástí léčivých přípravků používaných při problémech lymfatického systému, recidivujících angím apd.
Jiří Svačina Rovensko p.Troskami, včelař napsal(a) dne 7.3.2009:
Krtičník hlíznatý je také nektarodárná rostlina.
- Lubomír napsal(a) dne 11.7.2012:
Krtičník patří dle Včelařství autor Veselý a kolektiv k nejvíce nektarodárným rostlinám ČR
Komentáře
Ďakujem za radu
mária
struma štítné žlázy
ekzémy obličeje, tváře
otoky lymfatických uzlin
kožní rány
kožní vředy
kožní vyrážky
svědění vaginy a vulvy
kvasinky pochvy, vaginy, kolpitida, kvasinkový zánět rodidel
Ale nevím nic o krtkovi, na něj PRYŠEC KŘIŽMOLISTÝ, na zahradě se mu vyhýbá okolo 5 rádiusu a dost se množí semeny - hlídat po pár letech, je jako plevel.
Predem děkuji za odpověď. Jarmila Stiasna.
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.