b) Z motýlů, jejichž housenky na borovicích nejzhoubněji řádí, buďtež uvedeni:

1. Lišaj borový (Sphinx pinastri — obr. 854) — celkem šedý, as 3 cm dlouhý, s rozpjatými křídly 2kráte tak široký; jeho lysé, zelené, podél žlutě a červenohnědě pruhované housenky živí se jehličím a dospěvše, zakuklují se v zemi.

2. Bekyně sosnová neboli mniška (Ocneria monacha — obr. 855) — jest na předních křídlech bílá, s černými klikatými pruhy, na zadních křídlech šedá, na zadku u samiček ve spodní polovině červená. Chlupaté housenky, ožírající jehličí, náležejí k nejnebezpečnějším škůdcům borových lesů. Když dorostou, zakuklují se v řídkém zámotku ve štěrbinách kůry nebo v jehličí.

3. Bourovec borový (Gastropacha pini ·— obr. 856) jest noční motýl tlustého těla a šedě i hnědě zbarvených křídel, z nichž přední mají skoro uprostřed po bílé skvrně. Veliké, lesklými chlupy řídce porostlé housenky, význačné dvěmi modrými skvrnami za hlavou, ožírají jehličí, tak že zůstávají větve někdy docela holé. Dospěvše, zakuklují se v hnědých zámotcích (z) na větvích. Jest vedle mnišky borovým lesům nejnebezpečnější.

4. Sosnokaz borový (Trachea piniperda — obr. 857) jest pestrá můra barvy celkem žlutošedé nebo skořicové, se světlejšími skvrnami na předních křídlech, její lysé, zelené, oranžově a bíle pruhované housenky ožírají jehličí, zvláště ve