Na této straně začíná článek o rostlině:
Skřípina trsnatá - Scirpus caespitosus [= Suchopýrek trsnatý - Trichophorum cespitosum]
Skřípina chudokvětá - Scirpus pauciflorus [= Bahnička chudokvětá - Eleocharis quinqueflora]

12. S. trsnatá (S. caespitosus L., Limnochloë¹ caespitosa Reichb. — obr. 804) vyhání ze svazčitého oddenku husté trsy oblých, pruhovaných, 5—20 cm vysokých stébel, objatých na spodu otevřenými hnědými pochvami; nejhořejší pochva však, asi v první třetině celého stébla, jest zavřená, zelená a protažena v tuhou, kratičkou čepel. Na vrcholku stébla spočívá pouze jeden vejčitý, as 5 mm dlouhý klásek (K), čímž rozeznává se tato skřípina s násl. druhy ode všech předch. Pluchy klásku jsou podlouhle vejčité, hnědé, na hřbetním kýlu zelené, v počtu 3—7; nejdolejší z nich jest protažena v tuhou, tupou, zelenou špičku, asi zdéli celého klásku. Kvítky (F), sedící v paždí pluch, mají několik okvětních vytrvalých štětinek, 3 tyčinky a semeník s trojklanou čnělkou. Trojboká, zobánkatá nažka (f) jest hladká.

Roste na horních rašelinách v Krkonoších a v horách Jizerských často na velikých prostranstvích, jakož i na nejvyšších bodech Šumavy. Kvete jíž v máji a červnu.

13. S. chudokvětá (S. pauciflorus Lightf., S. baeothryon² Ehrh., Limnochloë¹ pauciflora Wimmer — obr. 805) podobá se vnějškem druhu předch., od něhož rozeznává se hlavně tím, že stébla jsou dole objata pouze vesměs pochvami bezčepelnými, uťatými a že nejspodnější plucha (g), ze všech sice nejširší a klásek do polou objímající, nevybíhá v delší tupou špičku. Ostatně jsou trsy tenkých stébel též jen 5—20 cm vysoké, vejčité klásky (K) hnědé, chudokvěté, štětinky okvětní (F) vytrvalé a čnělka 3klaná jako u s. trsnaté. Nažky (f') jsou vejčitě trojboké, útle žebernaté, mezi žebry síťkovitě tečkované, na vrcholku se zobánkem od ostatního plodu neodděleným.

¹) Slož. z řec. λίμνη = rybník + χλόη nebo χλόα = tráva.

²) Slož. z řec. βαιός = malý zdrobnělina od βότρυς = hrozen.