Na této straně začíná článek o rostlině:
Bezkolenec modrý - Molinia coerulea
Bezkolenec pozdní - Molinia serotina [= Dvouřadec pozdní - Cleistogenes serotina]
Poháňka hřebenitá - Cynosurus cristatus

1. Bezkolenec modrý (Molinia coerulea Mönch, Aira¹ coerulea L. — obr. 715) vyhání z trsnatého, dřevnatého oddenku tuhá, 3—8 dm vysoká stébla, která jsou dole cibulkatě ztloustlá a skoro do polovice celé své délky obalena pochvami čárkovitých listů, ostatně jsou bezlistá a zdánlivě bez kolének; ta jsou totiž jen v nejspodnější části stébel hustě nad sebou. Podlouhle vejčité, drobné, obyčejně do fialova jako ocel naběhlé klásky (K) skládají přímou, podlouhlou, nejčastěji staženou a přetrhovanou, skoro klasovitou latu, spočívajíce na nestejně dlouhých, trochu drsných stopkách. Mají dvě nestejné plevy (p) — mnohem kratší nejbližších pluch — a v nich po 2-4 kvítcích (F), z nichž však nejvyšší (k) bývá z pravidla zakrnělý, tak že často v celém klásku jest pouze jeden vyvinutý kvítek. Pluchy (g) jsou z břichatě rozšířeného spodu kuželovité, ze hřbetu oblé, nekýlnaté, vynikle 3žilné, i s pluškami (g₁) bezosinné. Tyčinky mají fialové prašníky a semeník (F₁) nese na vrcholku dvě pérovité, nachové blizny, vyčnívající z klásku po stranách.

Roste hojně na bahnitých a rašelinných lukách i v lesích. Kvete od konce července do září.

Dává špatnou, příliš tvrdou píci. Tuhými, bezkolénkatými stébly protahují znečištěné dýmky a troubele.

Pozn. V lesích a křovinách hornatějších poloh dorůstá tento druh až 1½ m výše, má bohatou, až 4 dm dlouhou latu z větvi přímo odstálých a klásky zpravidla zelenavé. Jest to odrůda b. modrý rákosovitý (M. coer. silvestris Schlecht., M. arundinacea Schrank).

2. Na úbočí Pöltenberku u Znojma a na Křížové hoře u Krumlova v jižní Moravě byl pozorován b. pozdní (M. serotina Mert. et Koch, Diplachne serotina Link, Festuca serotina L. —obr. 716), který hojněji roste v jižních zemích našeho mocnářství. Oproti druhu předch. má stébla na spodu sice dřevnatá, ale cibulkovitě neztloustlá, až po latu dvouřadě listnatá, listy čárkovito-kopinaté, poměrně krátké, silně odstálé, latu ponejvíce rozevřenou a pluchy slabě 5žilné, pod koncem s kratičkou osinou (F). Kvete až v srpnu a září.

Rod 51. Poháňka² hřebenitá neboli hřebenatka,² příštět² (Cynosurus³ cristatus L., Kammgras — obr. 617) tvořívá řídké trsy tenkých, tuhých, hladkých, 2—5 dm vysokých stébel, porostlých v dolejší části úzce čár-

1 ) Viz pozn. ¹) na str. 480.

2 ) Jako oháňka = ohon, vzhledem ku květenství. Pol. slove grzebienica, chorv. přišť.

3 ) Slož. z řec. κύων, κυνός = pes + ουρά = ohon, vzhledem ku květenství.