Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 4, strana 454:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Roste na neúrodných písčinách, na mezích a v obilí jako obtížná plevel často velice hojně. Kvete v červnu a červenci. 2. V hodonínském lese a snad i v okolí Znojma v jižní Moravě vyskytuje se ch. přetrhovaná (Apera interrupta Р. В., Agrostis interrupta L. — obr. 616), ve složení klásků s druhem předch. zcela se shodující a od něho jen tím rozdílná, že má stébla pouze 1—3 dm vysoká, latu i v době květu úzce staženou, přetrhovanou a prašníky vejčité nebo okrouhlé, asi tak dlouhé jak široké (K). V jižních zemích našeho mocnářství, již také v Rakousích, jest hojnější. Kvete v týž čas jako předch. Rod 15. Pšeničko1 rozkladité (Milium2 effusum L., Waldhirse, Strandhafer — obr. 617) jest vytrvalá, bledozelená tráva s výběžkatým oddenkem, přímým, až přes 1 m vysokým, lesklým steblem a čárkovitými, plochými listy tak stočenými, že líc jest vespod a rub nahoře. Drobounké, vejčité, po hřbetě smačknuté, jednokvěté klásky (K), připomínající klásky prosa, spočívají na krátkých, vláskovitých stopečkách a ty vyrůstají po stranách tenkých, přeslenovitě rozestavených větví a větviček rozkladité, řídké, až 3 dm dlouhé laty. Plevy (p) jsou dvě, skoro stejně veliké, vejčité, asi zdéli bezosinných pluch posléze chruplavčitých а k obilce těsně přiléhajících. Tyčinky jsou 3, blizny dvě, pérovité, po stranách z klásku vyčnívající. Roste v hájích a ve stinných, zvláště horských lesích. Ve vyšších polohách mívá často klásky fialově zbarveny anthokyanem, čímž podporuje se zrání obilek (srovn. na př. s bramboříkern na str. 39. ve sv. III). Kvete v máji a červnu. Obilkami možno krmiti drůbež a mleti je na mouku. Rod 16. Bodloplev hroznatý (Tragus3 racemosus Desf., Cenchrus4 racemosus L., Stachelgras — obr. 618) vyhání z jednoletého kořene položená nebo vystoupavá, 1—3 dm dlouhá, často v kolénkách kořenující stébla s tuhými, sivozelenými, čárkovitými, plochými, po krajích bíle brvitými listy, zakončená štíhlými, klasovitým hroznům podobnými latami krátce stopkatých, vejčitých 1 ) Srovn. chorv. pšeničica (Melilotus), rus. пшеничка (Zea mays); polsky slove prosownica, rus. просяникъ, chorv. prosenica. 2 ) Plinius rozuměl tímto jménem naše proso, teprve Linné je přenesl na tento rod. Souvisí prý s řec. μέλι = med, znamenajíc sladkou trávu. 3 ) Jménem τράγος rozuměl Dioskorides rozmanité druhy trav. 4 ) Jménem κέγχρος zvali staří Řekové proso. Linné přenesl je na tuto bylinu. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |