Na této straně začíná článek o rostlině:
Psárka luční - Alopecurus pratensis

1. Psárka luční (Alopecurus pratensis L, — obr. 595) jest vytrvalá tráva, vyhánějící často z oddenku krátké výběžky a přímá, jen někdy na spodu kolénkatě prohnutá. 3-6 dm vysoká, pod latou hladká stébla s oddálenými, čárkovitými, plochými listy, z nichž nejvyšší mívá pochvu trochu nadmutou. Jednokvěté, s boku smačknuté klásky spočívají po 4—10 na krátkých větévkách (K), jež přiléhajíce těsně k ose hlavní, dodávají latě podoby hustého klasu. Odrhneme-li však kvítky, vidíme ihned, že květenství není klas nýbrž lata. Kopinaté, špičaté, ale bezosinné, zpravidla bělavé, na okraji a hřbetním kýlu zelené, nezřídka též tmavě fialové plevy (F) jsou na spodu asi do třetiny spolu srostlé a na hřbetním kýlu dlouze huňato-chlupaté. Z obou pluch jest vyvinuta jen spodní (g); objímajíc kolkolem kvítek, jest dole okraji svými srostlá v jakýsi váček a ze hřbetní strany nad spodem (pod prostředkem) vyrůstá z ní vláskovitá, měkká osina, která obyčejně z klásku daleko vyčnívá, zřídka jest v něm skryta. Prašníky jsou s počátku bělavé až fialové, později rezavě žluté. Kulovatý semeník (p) nese na vrcholku tenkou čnělku, která se rozvětvuje ve 2 pérovité blizny z vrcholku klásku vyčnívající. Obilka (z) jest podlouhle vejčitá.