Na této straně začíná článek o rostlině:
Měkkyně (rod) - Malaxis [= Měkčilka - Malaxis]
Měkkyně bahenní - Malaxis paludosa [= Měkčilka bažinná - Malaxis paludosa]
Měkkyně jednolistá - Malaxis monophyllos [= Měkčilka jednolistá - Malaxis monophyllos]

obalené hlízky jež těsně sousedí s hlízkou lonskou — trojhrannou, 10 15 cm vysokou lodyhu, na spodu se dvěma, zřídka se třemi podlouhle elliptičnými nebo kopinatými, mnohožilnými listy, na vrcholku s klasovitým hroznem 3—12 žlutavozelených, bezostružných kvítků (F). Lístky okvětní jsou čárkovité, rozkladité, pysk jest vzpřímený, vejčitý, po kraji útle vroubkovaný, na spodu žlábkovitý. Prašník, spočívající na konci prodlouženého, poloválcovitého, do předu trochu prohnutého sloupku, opadává. Pyl jest asi téže povahy jako u rodu předch. Přímé, válcovitě kyjovité tobolky (f) jsou na vrcholku věnčeny uschlým okvětím.

Jsa v střední Evropě řídce roztroušen na rašelinatých lukách a bařinách, byl pozorován v Čechách v Častolovické oboře u Týniště, u Thammühlu blíže Dokes, na Moravě kolem bývalého jezera u Čejče (v Hodonínsku), ve Slezsku druhdy u Bílovce (v Opavsku). Kvete v červnu a červenci.

Rod 18. Měkkyně¹ (Malaxis, Weichkraut) má bezostružné květy a spodní nečlánkovaný pysk vzpřímen jako rod předch., avšak sloupek, na němž spočívá prašník, jest kratičký a prašník neopadává. Vyskytuje se u nás ve 2 druzích:

1. Měkkyně bahenní (Malaxis paludosa Sw. — obr. 379) vyhání z cibulovité hlízky, která jest tenkým výhonkem od lonské hlízky oddělena, 3—4 podlouhle vejčité listy a přímou, pouze asi 1 dm vysokou, pětihrannou lodyhu, zakončenou tenkým, prodlouženým hroznem zelenavě žlutých, bezostružných kvítků (F). Okvětní lístky jsou rozpřaženy: vnější 3 trojhranné, oba postranní podlouhlé, s ohnutým koncem; nečleněný pysk směřuje nahoru jako u rodu předch, následkem stočení stopky květní o 360°. Dvoupouzdrý prašník, spočívající na kratičkém přímém sloupečku, obsahuje 4 voskovité massy pylové, které, ležíce po 2 v každém pytlíčku prašníkovém na sobě, mají držadélko společné. Semeník spočívá na zkroucené stopce, sám však jest nezkroucen. Tobolky (f) pukají postranními skulinami jako u jiných rodů vstavačovitých.

Ač jsou kvítky málo nápadné, přece je dle pozorování Darwinových hmyz hojně navštěvuje a pyl, jenž se mu přilepuje na hlavu a sosák, do jiných květu přenáší.

Na listech (L), zvláště na obvodě, vyvinují se často malinké rozmnožovací pupeny (p, p₁), z nichž mohou vyrůstati nové rostliny jako ze semen.

Byla dosud pozorována pouze na rašelinatých lukách u Jestřebí (Habštein) blíže N. Zámků (již. od České Lípy).

2. M. jednolistá (M. monophyllos² Sw., Μicrostylis³ monophyllos Lindl., Kleingriffel — obr. 380) má oproti druhu předch. letošní hlízku těsně vedle lonské,

1 ) Z řec. μύλαξις = obměkčení, měkkost.

2 ) Slož. z řec. μόνος = jeden + φύλλον = list.

3 ) Slož. z řec. μικρός = malý + στϋλος = čnělka.