Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 4, strana 27:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Pozn. Rdesno plstnaté (Pol. tomentosum Schrank, P. nodosum1 Pers.) a rd. dunajské (P. danubiale Kern.), jež někteří uvádějí jako samostatné druhy, nejsou leč odrůdami blešníku. Prvé má listy špičaté, vespod tence, někdy pavučinatě plstnaté, na líci znamenané často (ale ne vždy) velikou, krvavou skvrnou, klasy válcovité, krátké, vždy přímé a okvětí bělavo-nazelenalé, silně žláznaté. Druhé má listy krátce zakončité, tupé, na rubu bělavě vlnaté, na líci vždy s červenou skvrnou, klasy poněkud řídké, dosti prodloužené, koncem často nící a okvětí bílé nebo růžové, spoře žláznaté. Jest zvláště význačno pro okolí Břeclavi (v jižní Moravě), ač i jinde roste. 2. Červivec (P. persicaria2 L. - obr. 31) jest úplně podoben blešníku, od něhož rozeznává se nejsnáze dle toho, že má přitiskle mrtnaté botky delší pochev dlouze brvité a stopky klasův i květů jakož i okvětí hladké - bez žlázek, o čemž přesvědčiti se lze nejlépe lupou. Ostatně jsou podlouhle (zřídka čárkovitě) kopinaté, v řapík súžené listy po obou stranách lysé, nanejvýš na středním nervu krátce srstnaté, po kraji hladké nebo přitiskle štětinaté, na líci znamenané měsícovitou, černohnědou skvrnou. Husté, krátké, válcovité, namnoze přímé klasy skládají se z 5-6 četných svazečků, vyrůstajících z blanovitých, kornoutovitých, šikmo uťatých, ztuha brvitých listenů. Květy (F) nejčastěji broskově růžové, řidčeji bílé, na spodu zelenavé, mají 6 tyčinek (ale také někdy 8 nebo 5) a vejčitý semeník (p), jehož čnělka jest hluboce rozeklána ve 2 ramena. Nažky (z), zaobalené okvětím, jsou trojhranně vejčité, lesklé. Listy chutnají jako u blešníku mdle (nikoli peprně), čímž poznávají se tyto 2 druhy snadno od druhu následujícího. Jsa bylinou jednoletou, roste na podobných stanovištích a kvete v týchž měsících jako předch. 3. Peprník neboli pálečník (P. hydropiper3 L., Wasserpfeffer - obr. 32) poznává se od předch. - jemuž zvláště tvarem listů, hladkými stopkami klasův 1) Lat. nodosus = uzlinatý, kolénkatý. 2) Listy jeho připomínají tvarem poněkud listy broskve (= persica). 3) Slož. z řec. ύδωρ = voda + πέπερι (lat. piper = pepř), vzhledem k ostře peprné chuti listů. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |