Úvod | Herbář Wendys |
Fr. Polívka: Názorná květena zemí koruny české, svazek 4, strana 246:
Na této straně začíná článek o rostlině:(v hranaté závorce je uvedeno jméno příslušné rostliny dle současného pojetí)
|
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Řád III. Vstavačovité (Orchideae) jsou vesměs byliny vytrvalé, zachovávající se buď kořenovými hlizami nebo oddenky. Mají nedělené, většinou podlouhlé, vždy celokrajné listy a jednoduché lodyhy, zakončené namnoze listenatým klasem nebo hroznem souměrných květův, jejichž složení (obr. 330 a 331) jest takové: Na spodním semeníku (p) sedí 6 okvětních, korunovitě zbarvených lístků ve dvou trojčetných kruzích. Lístky vnějšího kruhu (obr. 331 F 1, 4, 5) jsou asi stejně veliké a stejného tvaru; z lístků vnitřního kruhu však jest jeden (6) značně větší obou ostatních (2, 3) a zcela jiného tvaru, představuje tak zv. pysk, jenž bývá často do zadu protažen v dutou ostruhu neboli medník (o). Původně jest pysk postaven vzadu (nahoře - obr. 330), ale velice záhy zkroucením semeníku nebo stopky květní stočí se do předu a zaujme místo nejspodnější, takže si může naň hmyz, hledající ve květě medovinu, pohodlně usednouti. Tyčinek mělo by býti šest: 3 vnější a 3 vnitřní; ze všech jest však vyvinuta pouze jedna (a) a to z vnějšího kruhu ona, jež stojí oproti pysku. Ostatní tyčinky jsou úplně potlačeny; pouze po obou postranních tyčinkách kruhu vnitřního zbývají často zákrsky neboli staminodie.1) Střed květu zaujímá krátký nebo delší sloupeček (gynostemium obr. 331 F1—g), ve kterýž semeník na vrcholku přechází a který tudíž může býti považován za čnělku. Blizna (n) však není na vrcholku tohoto sloupečku, nýbrž na přední jeho straně, zrovna proti jícnu (vchodu do ostruhy). Nad bliznou jest prašník jediné tyčinky (a), přirostlý buď celým hřbetem nebo spodinou k hořejší části sloupečku. Pylová zrnéčka jsou jen v rodě střevičníku volná; jinde jsou po 4, jak vznikla z buňky mateřské, slepena v tak zv. tetrady. U většiny rodů jsou tetrady v každém pytlíčku prašníkovém slepeny v jedinou hruškovitou brylku (pollinarium — obr. 331 F2, a, a1, a2), která mívá na spodu lepkavou stopečku (držadélko, retinaculum), jejíž účel vysvětlen ti vstavače obecného na str. 251. Řidčeji skládají tetrady v každém pytlíčku prašníkovém 2 voskovité, bezstopečná massy (pollinium), anebo jsou spolu jen slabými, pružnými vlákénky spojeny, snadno se od sebe oddělujíce, tak že pyl je zrnitý, moučnatý. Opylení děje se až na malé výjimky výhradně hmyzem, jemuž se přilepují brylky, po případě pylové voskovité massy nebo uvolněný pyl zrnkatý nejčastěji na hlavu a sosák (obr. 332 F, obr. 350, obr. 365). Trojčlenný (ze 3 plodolistů složený) semeník dospívá v jednopouzdrou tobolku obsahující na třech nástěnných semenicích (obr. 330) četná semena, zabalená namnoze volnou, síťkovitou slupičkou (obr. 332 z). 1) Výjimku činí střevičník (Cypripedium), jehož květy mají 2 dokonale vyvinuté tyčinky (viz rod 19). |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |
Pokud se obrázek dotyčné rostliny nanechází na této stránce, takřka jistě jej najdeta na stránce předchozí nebo následující. |
<<< Předchozí stránka Další stránka >>> |