Na této straně začíná článek o rostlině:
Líska (rod) - Corylus
Líska obecná - Corylus avellana

Pozn. V sadech sázívá se někdy pro okrasu kavkazský druh, o. srdčitá (Λ. cordata Lois.), s úhlednými, srdčitými, drobně pilovitými listy.

Rod 3. Líska¹ (Corylus², Hasel) má prašníkové květy — sestaveny v chabých jehnědách — nahé, s prašníky na vrcholku většinou chlupatými; pestíkové květy, směstnané do květenství pupenovitých, dospívají v oříšky, které jsou zahaleny do dřípatých obalů, vytrvalých to a zveličitých, spolu srostlých listenů.

Planě u nás roste pouze jeden druh, ale kromě něho sázejí se v zahradách ještě 2 druhy cizozemské.

1. Líska obecná (Corylus avellana³ L., Haselnuss — obr. 214) jest vysoký keř nebo (pěstováním vzniklý) nízký stromek s hladkou, načervenale nebo bělavě šedou korou a střídavými, krátce řapíkatými listy, jejichž okrouhle vejčitá čepel jest na spodu obyčejně srdčitě vykrojena, po krajích 2kráte pilovitá, na širším konci náhle zašpičatělá, po obou stranách, zvláště však na rubu řídce srstnatá a tamtéž v úhlech nervů často chomáčky chloupků (akarodomaciemi⁴) pokryta. Řapíky bývají kromě krátkých, jednoduchých chloupků porostlé též odstálými chloupky žláznatými a mají v mládí na spodu palisty, které ovšem záhy opadají. Zmínky též zasluhuje, že někdy spodní laloky čepele spolu srůstají a listy podobají se pak listům štítovitým.

Náležejíc jako všecky rody tohoto řádu k rostlinám jednodomým, má květy i květenství, jež objevují se už na jedincích 10letých, ba ještě mladších, dvojího druhu. Květy prašníkové jsou v štíhlých jehnědách (В), které vyrůstají již koncem léta po stranách i na konci větví z paždí listů po 2—4 na zvláštních společných, krátkých, tlustých, plsťnatých stopkách. Přezimovavše počnou záhy na jaře, v mírných létech již v polovici února, několik neděl před rašením listů rozkvétati, t. j. prodlouží se na 3-6 cm, listeny jejich, dosud zelené a těsně k sobě přiložené, zbarvu-

¹) Jako pol. leszczyna (laska = prut), rus. лыщина, luž. lješčina, chorv. lieska, bulh. lȇska, atd. ze stslov. ljeska. Srovn. též s hebrej. Ius = líska.

²) Lat. Corylus (= řec. κόρυλος) zdá se býti zkomoleno z řec. κάρυον = ořech.

³) Plinius nazývá lískový ořech nux avellana, poněvadž prý hojně rostl v okolí města Avelly neboli Abellу v Kampami.

⁴) Viz ve Slovn. terminol. sv. I.