Na této straně začíná článek o rostlině:
Chrpa úzkoperá - Centaurea stenolepis
Chrpa žlutá - Centaurea solstitialis

zveličelé krajní koruny, vytvářející paprsek často chybějí. Nažky mají chmýří asi 3kráte kratší nežli jsou samy.

Byla pozorována pouze u Chebu, byvši tam patrně zavlečena z Bavor, kde jest ovšem hojnější.

11. Na lukách a v křoviskách v okolí Náměšti, Bzence a Znojma na Moravě vyskytuje se ch. úzkoperá (C. stenolepis¹ Kern., С. austriaca β cirrhosa Reichb, fil.), podobná vnějškem ch. třepenité. Má dřevnatý, vícehlavý oddenek, z něhož vyhání jednak jalové, jednak květonosné, štíhlé, bohatě listnaté, krátkovětevné, nejčastěji víceúborné, nahoře mrtnaté а k tomu více méně hedvábitě běloplstnaté lodyhy s listy čím výše menšími, zubatými, o zubech ztloustlých, ku předu ohnutých. Listy spodní jsou elliptičné, špičaté, v dlouhý řapík súžené, hořejší podlouhle elliptičné až kopinaté, přisedlé, ale neobjímavé. Prostředně veliké úbory, rozkvétající v měsících letních, bývají na konci lodyhy chocholičnatě zblíženy; zřídka zakončuje se lodyha jediným úborem. Podlouhle vejčité zákrovy skládají se z úzkých, namnoze jednožilných listenů zakončených úzce čárkovitými, v šidlovitý hrot prodlouženými, pérovitě třepenitými, rezavo-hnědými, od polou nazpět ohnutými, zákrov nezakrývajícími přívěsky. Koruny jsou světle nachové, na obvodě vždy větší, paprskující. Nažky maji chmýr asi 6kráte kratší nežli jsou samy.

12. Ch. žlutá (C. solstitialis² L., Goldsterndistel — obr. 772) jest dvouletá, řidčeji jednoletá, sivozelená, pavučinatě plstnatá bylina, vyhánějící v prvém roce z vřetenovitého kořene růžici přízemních řapíkatých, namnoze . lyrovitých listů,

1 ) Slož. z řec. στένος = úzký + λέπις = šupina, zde pérovitý přívěsek listenu zákrovního.

2 ) Z lat. solstitium = rovnodenní, snad vzhledem k tomu, že rozkvétá teprv po rovnodennosti, když začínají býti dny krátkými.